Back باريت Arabic Barit Azerbaijani Барыт Byelorussian Барит Bulgarian ব্যারাইট Bengali/Bangla Barit BS Barita Catalan Baryt German Βαρύτης Greek Baryte English
| Baryt | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | BaSO4 |
| Identifikace | |
| Barva | bezbarvý, různě zbarvený |
| Vzhled krystalu | tabulkovité, lupenité |
| Soustava | kosočtverečná |
| Tvrdost | 3–3,5 |
| Lesk | skelný – perleťový |
| Štěpnost | výborná – dobrá |
| Index lomu | nα = 1,636 nβ = 1,637 nγ = 1,648 |
| Vryp | bílý |
| Hustota | 4,5 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | slabě v H2SO4 |
Baryt (Karsten, 1800), chemický vzorec BaSO4 (síran barnatý), je kosočtverečný minerál. Název pochází z řeckého slova barys – těžký. Starší český název je těživec. Od podobných minerálů ho snadno rozeznáme právě podle hustoty. Baryt je mnohem těžší. Ve starší či anglické literatuře je často uváděn název barit, který je nesprávný, platné názvosloví určuje IMA.
Minerál baryt je hlavním představitelem barytové skupiny, kde je v jeho struktuře běžně část Ba nahrazena Sr a Pb. Díky strukturním podobnostem vytváří pevné roztoky s celestinem (SrSO4) a anglesitem (PbSO4), vzácně také s hashemitem (BaCrO4). Společně všechny čtyři minerály tvoří koncové členy barytové skupiny s jednotným zjednodušeným vzorcem A(XO4), kde do pozice A vstupují prvky jako Ba, Sr, Pb, Ca a do pozice X vstupuje hlavně síra, vzácně Cr. Pokud je však pozice X obsazena atomem s větším atomovým poloměrem, struktura přestává být stabilní a přechází v scheelitový typ[1].
- ↑ HILL, R.J. A further refinement of the barite structure. The Canadian Mineralogist. Roč. 1977, čís. 15, s. 522–526. Dostupné online.