Back Gundahar ALS غونتر (ملك) Arabic Гундахар Bulgarian Gondicari Catalan Gundahar Danish Gundahar German Γκούντερ Greek Gunther English Gundahario Spanish گونار Persian
| Gundahar | |
|---|---|
 | |
| Narození | 4. století nebo 385 |
| Úmrtí | 436 nebo 437 Worms |
| Příčina úmrtí | uštknutí hadem |
| Bydliště | Worms |
| Povolání | politik |
| Choť | Brunhilda Chrothilda Gótská[1] |
| Děti | Chilperich I. Burgundský Gondioch Chrothilda Burgundská[2] |
| Rodiče | Gibica a Ute |
| Rod | Dynastie Burgundů |
| Příbuzní | Gundomar I., Giselher a Grimhilda (sourozenci) |
| Funkce | burgundský král (od 411) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gundahar také Gundaharius či Gunther (4. století? - 437) byl králem Burgundů na počátku 5. století. Je prvním historicky doloženým králem Burgundů.[3][4] Není jasné, zda vládl sám či společně s bratry, ale současník Olympiodorus Thébský naznačil, že nebyl jediným vládcem.[3] Prosper z Akvitánie ho popisoval s titulem rex (král).[5] Zdroje ho zmiňují jako vládce Burgundů krátce poté, co překročili Rýn do římské Galie.
Většina Burgundů překročila Rýn v roce 406/407 spolu s mnoha dalšími germánskými kmeny. Gundahar je poprvé doložen na prohlášení Jovina císařem v provincii Germania Inferior z roku 411 a je prokázáno, že společně s Goarem, králem Alanů[3] byl zapojen do Jovinova tažení v jižní Galii. Po Jovinově porážce v roce 413 římský magister militum Constantius Gundahara a jeho lid přesídlil na levý břeh Rýna jako římské foederaty.[3] Na základě pozdějšího hrdinského eposu Píseň o Nibelunzích mnoho učenců označuje oblast přesídlení Burgundů do okolí Wormsu.[6][7]
V první polovině 5. století se Burgundi dostali pod rostoucí tlak Hunů, pravděpodobně jako reakce na Gundaharův útok na římskou provincii Belgica Prima v roce 435, která se rozkládala kolem Trevíru.[5] Burgundi byli poraženi římským vojevůdcem Flaviem Aetiem, který i přesto, že potvrdil práva Gundahara a jeho lidu na vlastní království,[5] následující rok v doprovodu hunských žoldáků království Burgundů znovu napadl a zničil. Podle Prospera z Akvitánie byl Gundahar a většina šlechty při napadení zabita.[5][4][8][9] Přeživší Burgundy Aetius přesídlil na území Savojska při horní Rhôně.
Sbírka zákonů Lex Burgundionum z konce 5. a počátku 6. století, kterou nechal sepsat burgundský král Gundobad, zmiňuje čtyři starší burgundské krále, Gibicu, Godomara, Giselhera a Gundahara. Nezmiňuje se však o rodinném vztahu mezi těmito králi.[10] Všechni zmínění králové se s mírně upravenými jmény objevují v hrdinském eposu Píseň o Nibelunzích. Gibica v eposu představuje Gundaharova otce. Gundahar v eposu vystupuje jako wormský vládce Gunther, zatímco Godomar I. a Giselher jsou popisovaní jako jeho bratři. Godomar v eposu nese jméno Gernot.[9]
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c d ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Gundahar... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 193. (německy)
- ↑ a b GRAINGER, John D. Ancient Dynasties: The Families that Ruled the Classical World, circa 1000 BC to AD 750. [s.l.]: Pen and Sword Dostupné online. ISBN 978-1-5267-4676-4. (anglicky)
- ↑ a b c d ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Gundahar... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 194. (německy)
- ↑ ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Burgunden 4: Historisches... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 235–247. (německy)
- ↑ WOLFRAM, Herwig. The Roman Empire and Its Germanic Peoples. [s.l.]: Univ of California Press Dostupné online. ISBN 978-0-520-24490-0. (anglicky)
- ↑ ANTON, Hans H., Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Burgunden 4: Historisches... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 241. (německy)
- ↑ a b FUČÍKOVÁ, Renáta. Karel a rytíři. [s.l.]: Albatros Media Mladá Fronta s.r.o. Dostupné online. ISBN 978-80-204-4383-0.
- ↑ ANTON, Hans H.; NEDOMA, Robert, Heinrich Beck, Dieter Geuenich, Heiko Steuer (eds.). Gibichungen... Reallexikon der Germanischen Altertumskunde. New York/Berlin: de Gruyter Dostupné online. S. 241. (německy)