Jednoduchost je stav jednoduchosti. Něco, co je snadné pochopit nebo vysvětlit, se zdá jednoduché, na rozdíl od něčeho složitého. Alternativně, jak navrhuje Herbert A. Simon, je něco jednoduché nebo složité v závislosti na způsobu, jakým to popíšeme. V některých použitích může označení „jednoduchost“ naznačovat krásu, čistotu nebo jasnost.
Pojem jednoduchosti souvisí s oblastí epistemologie a filozofie vědy (např. v Occamově břitvě ). Náboženství také uvažují o jednoduchosti s pojmy, jako je božská jednoduchost. V životním stylu může jednoduchost znamenat svobodu od nadměrného vlastnictví nebo rozptýlení, jako je jednoduchý životní styl (dobrovolná skromnost).
V české etymologii je původ slova složen od jeden a duch.[1] V tom může být viděna také spirituální dimenze jednoduchosti viz božská jednoduchost, „svatá prostota“ (pokud je něco jednoduché, je to z jednoho ducha, v křesťanství je jen jeden dobrý duch – Duch svatý, oproti tomu složité věci nemusí být z jednoho ducha a proto bývají komplikované).[2]
Všeobecně je „svatá prostota“ chápána jako pokora, která uchovává jednotu ducha a vede člověka k tomu, aby nehledal nic jiného než Boha.