Kenoze

V křesťanské teologii je kenoze či kenosis (starořecky: κένωσις, romanizovaně: kénōsis, doslova „akt vyprázdnění“) Ježíšovo „sebevyprázdnění“. Slovo ἐκένωσεν (ekénōsen) se používá v Listu Filipanům: „Ježíš se učinil ničím“^[1] nebo „[vyprázdnil se]“^[1] – Flp 2, 7 (Kral, ČEP), přičemž se používá slovesný tvar κενόω (kenóō), který znamená „vyprázdnit se“. Bible kralická, Český ekumenický překlad a mnoho jiných překladů bible do češtiny na tomto místě používá výraz „sebe zmařil“.^[1]

Přesný význam se mezi teology liší. Méně kontroverzní význam je ten, že Ježíš vyprázdnil své vlastní touhy a zcela se podřídil Boží vůli, poslušný až k smrti – a to i smrti na kříži. List Filipanům povzbuzuje křesťany, aby byli podobně ochotní podřídit se Boží vůli, i když je to bude stát velké osobní oběti. Tato věta se používá také k vysvětlení Ježíšovy lidské stránky: Ježíš, aby mohl skutečně žít jako smrtelník, musel nějakým způsobem dobrovolně vázat používání svých božských sil, vyprázdnit se. V listu Filipanům se píše, že „ačkoli [Ježíš] měl podobnost s Bohem, nepokládal rovnost s Bohem za něco, čeho by se mělo využívat“, což naznačuje, že Ježíš „nezneužíval“ svého božského postavení, aby se vyhnul důsledkům smrtelného života. Tuto interpretaci zpochybňují jiní, kteří se domnívají, že se tím příliš bagatelizuje Ježíšova božská moc.