Kryptovirologie

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Kryptovirologie zkoumá možnosti využití kryptografického softwaru počítačovými viry. Může být použita v hackerském a virovém smyslu k útokům založeným na vydírání, které pak vedou ke ztrátě přístupu k informacím, k úniku informací, tedy k tomu, čemu většinou kryptologie naopak zabraňuje. Útoky s použitím kryptografie mohou vést i ke tvorbě škodlivého softwaru (počítačový virus, trojský kůň atd.). Pokud má člověk znalosti z kryptologie, není pro něho problém vytvořit a implementovat nebezpečnou novou třídu virů tzv. kryptoviry. Zajímavé to je u algoritmů, které používají veřejný a privátní klíč. Privátní klíč zná pouze autor viru a samotný vir šifruje pomocí veřejného klíče. Aby bylo možné data šifrovat, je nutné mít privátní klíč. Vir ho však nevyžaduje a pokud napadený uživatel data nutně potřebuje, nemá moc možností. Buď doufat, že privátní klíč bude odtajněn, nebo přistoupit na dohodu s autorem viru. Technologie polymorfismu, virů typu stealth, mutačních strojů a tunelujících virů jsou nejlepšími prostředky pro vyhnutí se detekci v systémech, ve kterých běží antivirové programy.