Snoubenci

Snoubenci
Frontispis 2. vydání z roku 1842
Autor	Alessandro Manzoni
Původní název	I promessi sposi
Překladatel	Prokop Ondrák
Země	Itálie
Jazyk	italština
Žánr	historický román
Datum vydání	1827 1840 (revidovaná verze)
Česky vydáno	1844
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Snoubenci (italsky I promessi sposi) je historický román italského romantického spisovatele Alessandra Manzoniho (1785–1873). Jedná se o jeho nejvýznamnější dílo a klasický román světové literatury.^[1] Poprvé byl publikován v roce 1827, v jazykově upravené verzi v roce 1842. Manzoni začal knihu psát v roce 1821; po vzoru Scottova románu Ivanhoe zamýšlel vytvořit fiktivní příběh na skutečném historickém pozadí.

Román vypráví příběh dvou snoubenců, Renza a Lucie. Oba bydlí v malé, nejmenované vesnici na severu Itálie. Místní pán don Rodrigo po Lucii zatouží a v poslední chvíli překazí snoubencům svatbu. Lucie najde dočasný úkryt v klášteře, Renzo u svého bratrance v Benátské republice. Příběh líčí jejich dobrodružné osudy na strastiplné cestě, na jejímž konci budou snoubenci konečně spolu. Děj je zasazen do reálného prostředí severní Itálie politicky neklidných let 1628–1631. V románu je historickému pozadí věnován značný prostor; zejména okolnostem války o dědictví mantovské a moru, který Itálii postihl v roce 1630.

Snoubenci poskytli námět pro mnoho uměleckých děl jako jsou např. opery Amilcara Ponchielliho (1856) či Errica Petrella (1869). Román se dočkal i mnoha filmových zpracování a byl přeložen do mnoha jazyků.