Vexilologie

Vexilologie je pomocná věda historická zabývající se historií a symbolikou vlajek, praporů a standart a pravidly navrhování nových státních vlajek. Úzce souvisí s vlajkovou etiketou, pravidly o užívání a používání vlajek.

Název dostala koncem 50. let 20. století. Odlišnost vlajek, praporů a erbů, si však údajně mnozí badatelé uvědomovali již ve dvacátých a třicátých letech 20. století a napsali o nich hodně podnětných publikací. Mnohé údaje v nich obsažené byly upřesňovány, řada domněnek však stále platí. Název vědy vznikl z latinského slova vexillum jako zdrobnělina od slova velum (plachta), a to k označení kusu látky upevněné na krátké tyči a zavěšené na žerdi za speciálním účelem, tedy vlajky.^[1]

Slovo vexilologie poprvé použil dr. Whitney Smith v říjnu 1958 ve svém článku Flags of the Arab World. V Československu se termín vexillologie (tehdy ještě se dvěma l) objevil ve studii, kterou napsal Ing. Josef Česák a publikoval ji v knize Josefa Pavla Kroumana Sbíráme odznaky (Praha, 1969).^[2]