Alexander von Humboldt

Alexander von Humboldt
Stieler Joseph Karl: Portrét Alexandera von Humboldta
Narození	14. září 1769 Berlín Pruské království Pruské království
Úmrtí	6. května 1859 (ve věku 89 let) Berlín Pruské království Pruské království
Alma mater	Braniborská univerzita ve Frankfurtu Univerzita v Göttingenu Freiberská univerzita Univerzita Jena
Pracoviště	Univerzita Jena
Obory	geobotanika, ekonomická geografie, geografie, meteorologie, botanika, zoologie a fyzika
Ocenění	zahraniční člen Královské společnosti (1815) Copleyho medaile (1852) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Civilní záslužný řád Řád červené orlice 1. třídy … více na Wikidatech
Rodiče	Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt
Příbuzní	Wilhelm von Humboldt (sourozenec) Alexander Joseph von Steuben (kmotřenec)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (14. září 1769 Berlín – 6. května 1859 tamtéž) byl německý polyhistor, přírodovědec světového významu a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy. Byl mladším bratrem pruského ministra, filozofa a lingvisty Wilhelma von Humboldta.

Zabýval se obory z oblasti fyziky, chemie, geologie, mineralogie, vulkanologie (vyvrátil „neptunismus“), botaniky (založil obor fytogeografie), zoologie, klimatologie (izotermy, klima), oceánografie a astronomie, ale také ho zajímaly otázky hospodářské geografie, etnologie a demografie. Vyznačoval se mezioborovým myšlením, které respektuje přírodní a humanitní vědy v jejich příslušných výzkumných metodách a specificky je vzájemně propojuje. Důležitou metodou jeho práce byla srovnávací analýza, své poznatky čerpal z mnoha zdrojů. Zkoumal vzájemný vztah všech přírodních věd.

Jeho výzkumné cesty vedly přes Evropu až do Střední Ameriky a Jižní Ameriky, jakož i do Střední Asie. Zápisky a poznatky z cest publikoval ve třiceti svazcích, které vycházely během následujících let a získaly si velkou popularitu. Kromě toho při tvorbě svého velkolepého díla vedl rozsáhlou vědeckou korespondenci po celém světě (více než 30 000 dopisů) a udržoval osobní kontakty ve vědeckých i společenských kruzích.

Zásadním Humboldtovým dílem je pětisvazkový Kosmos (1845–1862), v němž shrnul výsledky svého celoživotního bádání a pokusil se popsat všechny známé vědecké aspekty fungování přírody, zabýval se otázkami vzniku a vývoje vesmíru.

Již za svého života požíval velké vážnosti, což odráží jeho přízviska „druhý Kolumbus“, „vědecký znovuobjevitel Ameriky“, „kníže vědy“ a „nový Aristoteles“ (pamětní mince pařížské Akademie věd).^[1][2]