Ambivalence

Ambivalence (z lat. ambo, oba a valeo, platit) je dvojakost nebo dvojznačnost, vnitřní rozpornost nebo rozpolcenost. Do psychologie toto slovo zavedl Eugen Bleuler roku 1910 jako označení pro zvláštní duševní stav, kdy člověk má současně zcela protichůdné pocity – např. sympatie a antipatie nebo lásky a nenávisti zároveň. Podle Bleulera je ambivalence příznakem schizofrenie, v psychoanalýze Sigmunda Freuda se odvozuje od napětí mezi libidem a thanatem a podobně.

Ambivalentní citový vztah jednotlivce k nějakému objektu pak může např. znamenat, že dotyčný člověk příslušnou osobu nebo věc nenávidí a zároveň ji má svým způsobem rád (např. postoj občanů k politice a politikům může mít také mírně ambivalentní povahu, neboť někteří občané mohou mít často pocit, že jim politici někdy výrazně škodí a zase naopak třeba i hodně pomáhají).