Back Ammoniak Afrikaans أمونيا Arabic أمونياك ARY এম’নিয়া Assamese Amoniacu AST Ammonyak Azerbaijani آمونیاک AZB Amonya BCL Аміяк Byelorussian Аміяк BE-X-OLD
| Amoniak | |
|---|---|
 Model molekuly amoniaku | |
| Obecné | |
| Systematický název | azan |
| Triviální název | čpavek |
| Ostatní názvy | amoniak |
| Latinský název | Ammoniacum |
| Anglický název | Ammonia |
| Německý název | Ammoniak |
| Sumární vzorec | NH3 |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7664-41-7 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 231-635-3 |
| Indexové číslo | 007-001-00-5 |
| PubChem | 222 |
| Číslo RTECS | BO0875000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 17,031 g/mol |
| Teplota tání | −77,73 °C / 196,15 K |
| Teplota varu | −33,34 °C / 240,15 K |
| Hustota | 0,86 kg/m3 (101,3 kPa při bodu varu) 0,73 kg/m3 (101,3 kPa, 15 °C) 681,9 kg/m3 (−33,3 °C, kapalina)[1] 820 kg/m3 (−80 °C, krystaly) 817 kg/m3 (−80 °C, průhledná pevná látka)[2] |
| Disociační konstanta pKa | 32.5 (−33 °C), 9.24 (amoniového kationtu)[3] |
| Disociační konstanta pKb | 4,75 |
| Rozpustnost ve vodě | 89,5 g/100 g (0 °C) 72 g/100 g (20 °C) 58,7 g/100 g (50 °C) |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | trojúhelníková pyramida |
| Dipólový moment | 1,42 D |
| Bezpečnost | |
 GHS05  GHS06  GHS09 Nebezpečí[4] | |
| H-věty | H221 H331 H314 H400 |
| R-věty | R10 R23 R34 R50 |
| S-věty | (S1/2) S9 S16 S26 S36/37/39 S45 S61 |
| NFPA 704 |  1
3
0
|
| Teplota vznícení | 651 °C |
| Meze výbušnosti | 15 až 28 % |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Amoniak (systematický název azan, triviální název čpavek, vzorec NH3) je bezbarvý, velmi štiplavý plyn. Je to toxická, nebezpečná látka zásadité povahy, lehčí než vzduch. Při vdechování poškozuje sliznici. Běžně se vyskytuje na Zemi i vnějších planetách sluneční soustavy. Je běžným odpadním produktem metabolismu živočichů.
Světová průmyslová produkce v roce 2018 činila 175 milionů tun.[5] Amoniak se využívá především pro výrobu dusíkatých hnojiv (asi 80 %), čistidel nebo trhavin, jako chladivo a pro další účely. Vyrábí se převážně vysokotlakou syntézou plynného vodíku a dusíku (tzv. Haberův–Boschův proces).
- ↑ Pure ammonia [online]. [cit. 2009-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-04.
- ↑ Blum, Alexander. On crystalline character of transparent solid ammonia. Radiation Effects and Defects in Solids. 1975, roč. 24, s. 277. DOI 10.1080/00337577508240819.
- ↑ Perrin, D. D., Ionisation Constants of Inorganic Acids and Bases in Aqueous Solution; 2nd Ed., Pergamon Press: Oxford, 1982.
- ↑ a b Ammonia. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Mineral Commodity Summaries 2020, p. 117 – Nitrogen [online]. USGS, 2020 [cit. 2020-02-12]. Dostupné online.