Andy Murray

Andy Murray
Andy Murray na Monte-Carlo Masters 2023
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Datum narození15. května 1987 (37 let)
Místo narozeníGlasgow, Skotsko, Spojené království
BydlištěLondýn, Anglie, Spojené království
Výška191 cm
Hmotnost82 kg
Profesionál od2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek63 911 561 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů725–241
Tituly46 ATP, 5 challengerů, 5 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (7. listopadu 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2010, 2011, 2013, 2015, 2016)
French Openfinále (2016)
Wimbledonvítěz (2013, 2016)
US Openvítěz (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůvítěz (2016)
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–81
Tituly3 ATP
Nejvyšší umístění51. místo (17. října 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2006)
French Open2. kolo (2006)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open2. kolo (2008)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2006, 2019)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2012)
Týmové soutěže
Davis Cupvítěz (2015)
Hopman Cupfinále (2010)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230810a10. srpna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato 2012 Londýn dvouhra mužů
zlato 2016 Rio de Janeiro dvouhra mužů
stříbro 2012 Londýn smíšená čtyřhra
Bekhend na Canada Masters

Andrew Barron „Andy“ Murray, OBE (* 15. května 1987 Glasgow) je britský tenista ze Skotska. Ve dvouhře se stal trojnásobným grandslamovým vítězem a dvojnásobným olympijským šampionem z Londýna 2012 a Ria de Janeira 2016. S britským týmem vyhrál Davisův pohár 2015. Od listopadu 2016 do srpna 2017 byl 41 týdnů světovou jedničkou ve dvouhře, jakožto druhý Brit bez rozdílu soutěže a první v singlové části žebříčku.[1]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyřicet šest turnajů ve dvouhře a tři ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře. Jeho starším bratrem je bývalá světová jednička ve čtyřhře Jamie Murray. Profesionálem se stal v sezóně 2005.

Do elitní světové desítky žebříčku ATP se poprvé posunul 16. dubna 2007.[2] Nejvýše ve dvouhře byl klasifikován v listopadu 2016 na 1. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2011 na 51. místě. V dubnu 2022 jej potřetí začal trénovat Ivan Lendl.[3]

Svůj první grandslamový titul vyhrál na US Open 2012 poté, co ve finále porazil Novaka Djokoviće v pěti setech. Stal se tak prvním britským tenistou od roku 1977, respektive prvním britským mužem od roku 1936, který vyhrál dvouhru na turnaji patřícím do tenisového Grand Slamu.[4] Novaka Djokoviće porazil také o rok později ve finále Wimbledonu 2013 ve třech setech. Tímto historickým vítězstvím slavil po 77 letech opět britský tenista singlový wimbledonský titul.[5] Druhou wimbledonskou trofej přidal v roce 2016. Jako první Brit ovládl Turnaj mistrů, když triumfoval roku 2016.[6]

Osmkrát odešel poražen z grandslamového finále, a to na US Open 2008, Australian Open 2010, 2011, 2013, 2015, 2016, ve Wimbledonu 2012 a a na French Open 2016. Z toho pětkrát jej přehrál Novak Djoković a třikrát Roger Federer. V sezóně 2011 se stal sedmým tenistou otevřené éry, jenž se probojoval do semifinále všech čtyř grandslamů během jediné sezóny.[7]

Na londýnských Hrách XXX. olympiády reprezentoval Velkou Británii. Po výhře nad Federerem získal zlatou medaili ve dvouhře a stal se prvním mužským olympijským vítězem Velké Británie v tenisu za předešlých téměř sto let. Spolu s Laurou Robsonovou přidali ve smíšené čtyřhře stříbrný olympijský kov. Předtím na LOH 2008Pekingu prohrál v singlu již v úvodním kole s Lu Jan-sunem a v deblu došel s bratrem Jamie Murraym pouze do druhého kola. Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem britské výpravy.[8] V singlové soutěži obhájil trofej po výhře nad Argentincem Juanem Martínem del Potrem. Stal se tak prvním tenistou historie, který získal druhou zlatou olympijskou medaili z dvouhry.[9]

V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval v roce 2005 březnovým čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž vyhrál s Davidem Sherwoodem čtyřhru. Ve finále Davis Cupu 2015 v belgickém Gentu proti Belgii plnil roli hráče číslo jedna. Murray nastoupil do tří utkání a ve všech odešel z kurtu jako vítěz. Nejprve zvítězil ve třech setech nad Rubenem Bemelmansem, v dalším utkáním spolu s bratrem Jamiem zdolal pár Steve Darcis a David Goffin a v závěrečné dvouhře porazil belgickou jedničku Goffina a stal se tak vítězem této týmové soutěže. Velká Británie získala salátovou mísu pro vítěze soutěže po 79 letech (naposledy dokázali zvítězit v roce 1936).[10] Do roku 2023 v soutěži nastoupil k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 32–3 ve dvouhře a 9–7 ve čtyřhře.

V roce 2004 se stal mladou sportovní osobností roku BBC. V letech 2013 a 2015 opanoval anketu Sportovní osobnost roku stejné televizní a rozhlasové společnosti.[11]

  1. Ondřej Jirásek. Andy Murray bude v pondělí jako první Brit v historii světovou jedničkou. TenisPortal.cz [online]. 2016-11-05 [cit. 2016-11-05]. Dostupné online. 
  2. JAGO, Richard. Murray reaches world #2. Observer. London: 15-08-2009. Dostupné online [cit. 16-08-2010]. 
  3. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené lendl 2022 není určen žádný text
  4. US Open 2012 Final: Andy Murray first Brit to win Grand Slam men`s singles title in 76 years. zeenews.india.com. Dostupné online [cit. 11 September 2012]. 
  5. How The Wimbledon Final Was Won. www.atpworldtour.com. Dostupné online [cit. 7 July 2013]. 
  6. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené tm16 není určen žádný text
  7. Andy Murray Reaches US Open Semi Finals. Yahoo News UK. 9 September 2011. Dostupné online [cit. 23 January 2012]. 
  8. BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. 
  9. Murray - Del Potro 7:5, 4:6, 6:2, 7:5. Murray po velké bitvě s Del Potrem jako první tenista v historii OH obhájil zlato! [online]. Sport.cz, 2016-08-14, rev. 2016-08-15 [cit. 2016-08-15]. Dostupné online. 
  10. ZABLOUDIL, Luboš. Murray vybojoval pro Velkou Británii první Salátovou mísu po 79 letech. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-29 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 
  11. ZABLOUDIL, Luboš. Murray je podruhé Sportovní osobností roku na britských ostrovech. Tenisportal.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy