Bitva u Stalingradu

Bitva o Stalingrad
konflikt: Východní fronta
Sovětští vojáci ve Stalingradu, leden 1943
Trvání	21. srpen 1942 – 2. únor 1943
Místo	Stalingrad, SSSR
Souřadnice	48°42′ s. š., 44°31′ v. d.
Výsledek	Rozhodující sovětské vítězství zničení německé 6. armády ústup vojsk Osy od Volhy a z Kavkazu
Strany
Německá říše Itálie Rumunsko Maďarsko Chorvatsko[1] Sovětský svaz
Velitelé
Friedrich Paulus Erich von Manstein Wolfram von Richthofen Petre Dumitrescu C. Constantinescu Italo Gariboldi Gusztáv Vitéz Jány Viktor Pavičić † Vasilij Čujkov Alexandr Vasilevskij Georgij Žukov Semjon Timošenko K. K. Rokossovskij Rodion Malinovskij Andrej Jerjomenko
Síla
Skupina armád B 6. armáda 4. tanková armáda 8. armáda 3. armáda 4. armáda 2. armáda 369. pěší regiment (Chorvatská legie) estonský 36. policejní prapor Počátek: 270 000 vojáků 3 000 děl 500 tanků 600 letadel až 1 600 do poloviny září (Luftflotte 4)[2][3] V době sovětského protiútoku: 1 040 000 vojáků[4][5] 400 000 Němců 220 000 Italů 143 296 Rumunů 200 000 Maďarů 40 000 cizích dobrovolníků 10 250 děl 500 tanků [4][5] 732 (402 operačních) letadel (225[6];87[3]) Stalingradský front 28. armáda 51. armáda 57. armáda 62. armáda 64. armáda Donský front Jihozápadní front Počátek: 187 000 vojáků 2 200 děl 400 tanků 300 letadel[3] 72 V době sovětského          protiútoku: 1 143 500 vojáků 13 451 děl 894 tanků[7] 1 115 letadel
Ztráty
celkem: 841 000- 1 500 000[8] mrtvých, nezvěstných a raněných německých vojáků a jejich spojenců [9] německé zdroje cca 750 000 mrtvých, pohřešovaných či raněných 91 000 zajatých letadla: 900 (včetně 274 transportních a 165 bombardérů používaných jako transportní) tanky a děla: podobné jako sovětské ztráty[3] 122–123 celkem: 1 129 619 478 741 mrtvých či pohřešovaných 650 878 raněných a nemocných 40 000 mrtvých civilistů 4 341 tanků 15 728 děl a minometů 2 769 letadel [10]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bitva u Stalingradu, bitva o Stalingrad, či stalingradská bitva (podzim 1942 – zima 1943) představuje společně s bitvou před Moskvou (1941) a bitvou u Kurska (1943) nejvýznamnější a rozhodující střetnutí německých a sovětských vojsk na východní frontě druhé světové války. Bitva byla vedena o Stalingrad (dnešní Volgograd), klíčové město na dolním toku řeky Volhy. Rudá armáda v ní dobyla historické vítězství, když nejprve obklíčila a posléze zcela zničila německou 6. armádu pod velením polního maršála F. Pauluse a způsobila Wehrmachtu a jeho četným spojencům významné materiální i lidské ztráty, které byly jednou z příčin ústupu německých vojsk z oblasti Donu, Kavkazu a Kubáně. Dodnes se jedná, spolu s bitvou v Kurském oblouku, o jedno z největších válečných střetnutí všech dob vůbec.