Back Boeing B-52 Stratofortress Afrikaans Boeing B-52 Stratofortress AN بي-52 ستراتوفورتريس Arabic بى-52 ARZ Boeing B-52 Stratofortress AST Boeing B-52 Stratofortress Azerbaijani Boeing B-52 Stratofortress Byelorussian Боинг B-52 Bulgarian Boeing B-52 Stratofortress Breton Boeing B-52 BS
| B-52 Stratofortress | |
|---|---|
.jpg) B-52H | |
| Určení | Strategický bombardér |
| Původ | USA |
| Výrobce | Boeing |
| První let | 15. dubna 1952[1] |
| Zařazeno | únor 1955 |
| Charakter | Operační Aktivně: 68[2] Rezerva: 9[2] |
| Uživatel | Letectvo Spojených států NASA |
| Výroba | 1952–1962 |
| Vyrobeno kusů | 744 ks |
| Cena za kus | 53,4 milionu $ v roce 1998 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Boeing B-52 Stratofortress je americký strategický podzvukový proudový bombardér dlouhého doletu. Navržen a vyvíjen byl ve firmě Boeing, která dále poskytovala podporu a modernizace. Od padesátých let je ve službě u amerického letectva (USAF). Bombardér je schopen nést až 32 000 kg zbraní a munice,[3] a jeho bojový dolet se pohybuje okolo 14 080 km bez tankování paliva za letu.[4]
Od počátku nabídky úspěšné smlouvy z června 1946 se konstrukce B-52 vyvíjela od letounu s rovným křídlem a šesti turbovrtulovými motory až do konečného prototypu YB-52 s osmi proudovými motory a šípovým křídlem. Zalétán byl v dubnu 1952. Se schopností nést jaderné zbraně pro odstrašující mise v době studené války nahradil stroje Convair B-36. B-52 je také veteránem několika válek a v boji letouny vždy svrhávaly jen konvenční munici. Jeho oficiální název Stratofortress se používá zřídka; neformálně je letoun běžně nazýván BUFF (Big Ugly Fat Fucker).[5]
V aktivní službě je B-52 u amerického letectva od roku 1955. V roce 2012 bylo 85 strojů v aktivní službě a devět v rezervě. Bombardéry spadaly pod Strategic Air Command (SAC) až do jeho deaktivace v roce 1992. Poté přešly pod Air Combat Command (ACC); v 2010 byly všechny B-52 převedeny z ACC do nově vzniklého Air Force Global Strike Command (AFGSC). Vynikající výkony při vysokých podzvukových rychlostech a relativně nízké provozní náklady držely B-52 v provozu i přes příchod novějších, vyspělejších letadel, včetně odřeknutého letounu B-70 Valkyrie s rychlostí Mach 3, B-1 Lancer s měnitelnou geometrií křídel a B-2 Spirit se schopnostmi stealth. V roce 2015 B-52 dokončil šedesát let nepřetržité služby u svého původního uživatele. Po modernizacích v letech 2013 a 2015 se očekává jejich služba až do roku 2040.[Pozn 1]
- ↑ Davies, Thornborough & Cassanova 1998, s. 10.
- ↑ a b Rolfsen, Bruce. "B-52 squadrons trim planes, swap missions."[nedostupný zdroj] Air Force Times, 22 January 2009. Retrieved: 9 July 2010.
- ↑ "Fact Sheet: B-52 Superfortress." Archivováno 18. 8. 2007 na Wayback Machine. Minot Air Force Base, United States Air Force, October 2005. Retrieved: 12 January 2009.
- ↑ B-52 Stratofortress [online]. U.S. Air Force [cit. 2016-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Discovery Channel, Wings, episode Instant Thunder (B-52 Stratofortress)
- ↑ "Возвращение летающего медведя (Return of the Flying Bear) in Russian." Lenta. 3 November 2009.
- ↑ "RAAF C-130 Hercules – 50 Years of Outstanding Service." defenseworld.net, 3 November 2008.
- ↑ Lombardi, Michael. "The first KC-135 tanker aircraft rolled out 50 years ago this month." Boeing, July 2006.
- ↑ Karl, Jonathan. "So high, so fast." ABC News, 17 August 2007. Retrieved: 3 November 2009.
Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „Pozn“, ale neexistuje příslušná značka <references group="Pozn"/>