Concorde

Možná hledáte: Concord – americké město.
Tento článek je o nadzvukovém letounu. O pařížské stanici pojednává článek Concorde (stanice metra v Paříži).
Concorde
UrčeníNadzvukový dopravní letoun
VýrobceAérospatialeBAC
První let2. března 1969
Zařazeno21. ledna 1976
Vyřazeno26. listopadu 2003
UživatelBritish Airways
Air France
Vyrobeno kusů20 (včetně 6 letadel mimo aerolinky)[1][2]
Cena za kus£23 milionů v roce 1977 (£122 mil. v roce 2008[3])
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aérospatiale-BAC Concorde 101/102 (z lat. concordia, jednota, svornost) byl britsko-francouzský nadzvukový dopravní letoun, který byl ve službě v letech 19762003. Provozovaly jej British AirwaysAir France a symbolizoval usmíření rivality mezi Velkou BritániíFrancií. Jeho maximální rychlost přesahovala dvojnásobek rychlosti zvuku - Mach 2,04 (1335 mil/h nebo 2180 km/h v cestovní výšce) s cestovní rychlostí 2158 km/h a místy pro 100 cestujících. Poprvé letěl v roce 1969, do služby vstoupil v roce 1976 a v létání pokračoval dalších 27 let. Jde o jeden ze dvou nadzvukových dopravních letounů, které byly provozovány komerčně; druhý je sovětský Tupolev Tu-144, který byl nasazen na konci sedmdesátých let.[4][5]

Concorde byl společně vyvinut a vyráběn společností Sud Aviation (později Aérospatiale) a British Aircraft Corporation (BAC) na základě britsko-francouzské smlouvy. Bylo vyrobeno dvacet letadel, včetně šesti prototypů a vývojových typů. Air France (AF) a British Airways (BA) byly jedinými leteckými společnostmi, které s Concordem létaly. Letoun využívali hlavně bohatí cestující, kteří si mohli dovolit zaplatit vysokou cenu výměnou za rychlost a luxusní služby letadla. Například v roce 1997 byla cena zpáteční letenky z New Yorku do Londýna 7 995 $ (12,5 tis. USD v přepočtu na rok 2018), což je více než třicetinásobek ceny nejlevnější možnosti letu po této trase.[6]

Původní odhad nákladů na program ve výši 70 milionů liber[7] byl velmi překročen a zpožděn, přičemž nakonec stál 1,3 miliardy liber.[8] Právě tyto extrémní náklady se staly hlavním faktorem ve výrobním běhu, kdy se vyrobilo méně letounů, než se očekávalo.[9] Později přibyl další faktor, který ovlivnil životaschopnost všech nadzvukových dopravních programů, tedy to, že nadzvukový let mohl být provozován pouze na trasách nad oceánem, aby se zabránilo šíření rázové vlny v obydlených oblastech. Po patnáctiletém vývoji byl Concorde zařazen do letové služby a Britové s Francouzi provozovali každý pouze 7 letounů Concorde. Náklady na kus nebylo možné kompenzovat, čili náklady na vývoj absorbovala francouzská a britská vláda. British Airways a Air France dokázaly provozovat Concorde se ziskem navzdory velmi vysokým nákladům na údržbu, protože letadlo dokázalo udržet vysokou cenu letenek.

Kromě dalších destinací létal Concorde pravidelné transatlantické lety z londýnského letiště Heathrow a pařížského letiště Charlese de Gaulla na mezinárodní letiště Johna F. Kennedyho v New Yorku, na mezinárodní letiště Washington Dulles ve Virginii a na mezinárodní letiště Grantley Adamse v Barbadosu; na těchto trasách létal za méně než polovinu času ostatních letadel. Přelet přes Atlantik trval přibližně 3 až 3,5 hodiny, letová výška byla 15 km po startu a postupně stoupala na 18 km.

V roce 2006 Concorde zvítězil ve Velké britské designové soutěži, kterou pořádala BBC a Design Museum. Porazil další známé designy jako je BMC Mini, minisukně, Jaguar E-Type, schéma londýnského metra a Supermarine Spitfire. V roce 2003, tři roky po havárii letu Air France 4590, při níž všichni cestující a posádka zemřeli, byl Concorde vyřazen ze služby. Přispěl k tomu také obecný pokles v odvětví komerčního letectví do města New Yorku po útocích z 11. září v roce 2001 a ukončení podpory údržby Concordu od společnosti Airbus (nástupnická společnost firem Aérospatiale a BAC), jako další z důvodů se udával špatný dopad na ekologii. Concorde byl považován za krále vzduchu. Až na zmíněné neštěstí v roce 2000 nedošlo během 27 let jeho provozu nikdy k větším nehodám nebo problémům.

  1. Towey 2007, p. 359.
  2. Ageing luxury jet. news.bbc.co.uk. BBC News, 25 July 2000, 25 July 2000. Dostupné online. 
  3. Historic Inflation Calculator. thisismoney.co.uk, 13 June 2011. Dostupné online. 
  4. Gordon and Rigmant 2005
  5. MELIK-KARAMOV [МЕЛИК-КАРАМОВ], Vitaly [Виталий]. Life and Death of the Tu-144, [Жизнь и смерть самолёта Ту-144] [online]. Flame [Огонёк], January 2000 [cit. 2019-09-04]. (No. 3). Dostupné v archivu pořízeném dne 2000-11-15. 
  6. New Design Concepts for High Speed Air Transport edited by H. Sobieczky (1997)
  7. Concorde. BBC Timewatch documentary. 2003. 
  8. Other estimates of total program cost exceeded £2 billion.
    New Design Concepts for High Speed Air Transport edited by H. Sobieczky (1997)
    Quote:
    "The program's cost, through March 1976, was put at between 1.5 and 2.1 billion in 1976 pounds sterling, or between 3.6 and 5.1 billion in 1977 U.S. dollars (yearly weighted exchange rates)."
  9. In Concorde (BBC Timewatch, 2003) Chris Benjamin, Concorde Administrator (UK) 1971–74 said: "It's really a matter of great regret that an enormous amount of creativity, effort and resources were used to produce this aeroplane which has actually no sustainable benefit at all."

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by razib.in