David Goffin

David Goffin
David Goffin na Monte-Carlo Rolex Masters 2022
PřezdívkaLa Goff[1]
StátBelgieBelgie Belgie
Datum narození7. prosince 1990 (33 let)[1]
Místo narozeníRocourt, Belgie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška180 cm[1]
Hmotnost68 kg[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek17 371 026 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů330–240
Tituly6 ATP, 9 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění7. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017)
French Openčtvrtfinále (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2019, 2022)
US Open4. kolo (2017, 2018, 2019, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůfinále (2017)
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů16–33
Tituly1 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění158. místo (15. července 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2013)
US Open1. kolo (2012, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cupfinále (2015, 2017)
Hopman Cupzákladní skupina (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240716a16. července 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

David Goffin (* 7. prosince 1990 Rocourt) je belgický profesionální tenista. V dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour šest singlových a jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal dvanáct titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2] V únoru 2017 se stal prvním Belgičanem, který pronikl do elitní světové desítky singlového žebříčku ATP, když mu patřila 10. příčka.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2017 na 7. místě a ve čtyřhře pak v červenci 2019 na 158. místě. Trénuje ho Thomas Johansson. Dříve tuto roli plnil Thierry Van Cleemput.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se ve dvouhře probojoval do čtvrtfinále French Open 2016, kde ho porazil Dominic Thiem, podruhé na Australian Open 2017, když nestačil na Grigora Dimitrova, a potřetí ve Wimbledonu 2019. Ve finále Turnaje mistrů 2017 jej pak opět zdolal Bulhar Dimitrov.

V belgickém daviscupovém týmu debutoval v roce 2012 glasgowském čtvrtfinále 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Velké Británii, v němž zvítězil ve dvouhře a prohrál ve čtyřhře. Belgičané zvítězili 4:1 na zápasy. V roce 2015 dovedl v roli týmové jedničky družstvo do světového finále, v němž Belgii porazila Velká Británie 3:1 na zápasy. V Davis Cupu 2017 se stal opět lídrem týmu, který po dvou letech zopakoval finálovou účast po vítězství nad Austrálií 3:2 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 26–4 ve dvouhře a 0–4 ve čtyřhře.[4]

Belgii reprezentoval na londýnských Letních olympijských hrách 2012, kde v mužské dvouhře vypadl v úvodním kole s devátým nasazeným Argentincem Juanem Mónacem. Zúčastnil se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, když do dvouhry nastupoval jako turnajová osmička. Ve třetí fázi však podlehl Brazilci Thomazi Belluccimu.

V roce 2014 získal od Asociace tenisových profesionálů cenu za Návrat roku.

  1. a b c d e f g David Goffin na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  2. David Goffin na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022
  3. David Goffin Breaks Top 10 and Makes History Archivováno 23. 11. 2017 na Wayback Machine., Tennis Channel, 20. února 2017.
  4. David Goffin na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20220504a4. května 2022

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy