Dd (Unix)

dd (z anglického disk duplicator, případně disk destroyer) je počítačový program s rozhraním pro příkazový řádek, jehož hlavním účelem je převod a kopírování souborů. Používá se v Unix a operačních systémech unixového typu (například Linux, FreeBSD, Mac OS a další).^[1]

V Unixu ovladače zařízení pro hardware (například pevné disky) a speciální soubory (např. /dev/zero nebo /dev/urandom), jsou v systému souborů reprezentovány stejně jako normální soubory; dd může také číst anebo zapisovat z a do těchto souborů, za předpokladu, že funkce je implementována v jejich ovladačích. Proto může být dd použit pro úkoly, jako je zálohování boot sektoru pevného disku nebo získání náhodných dat o stanovené velikosti. Program dd může také provádět převody dat během jejich kopírování, a to včetně změny endianity a konverze do a z ASCII a EBCDIC kódování textu.^[2] Název dd je narážka na příkaz DD v Job Control Language (JCL) od IBM,^[3][4] podle iniciálů "Data Definition".^[3][5]

Původně byl dd zamýšlen pro převod mezi ASCII a EBCDIC. Objevil se poprvé v Unix verze 5.^[6] Příkaz dd je specifikován v IEEE Std 1003.1-2008, který je součástí Single UNIX Specification.