Dornier Do 17

Dornier Do 17
Dornier Do 17Z jednotky KG 76, 1940
Určení	lehký až střední bombardér
Výrobce	Dornier Flugzeugwerke
První let	23. listopadu 1934
Zařazeno	1937
Vyřazeno	13. září 1952 (Finsko)[1]
Charakter	vyřazen
Uživatel	Luftwaffe Finsko Jugoslávie Španělsko
Vyrobeno kusů	2 139[2]
Varianty	Dornier Do 215
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dornier Do 17 (přezdívaný pro svůj protažený a tenký trup tužka nebo létající tužka) byl celokovový německý bombardovací a průzkumný letoun, který během bleskové války tvořil základ bombardovacího letectva Luftwaffe.

Byl navržen začátkem 30. let podle konceptu RLM na "Schnellbomber" (rychlý bombardér), který měl být teoreticky dostatečně rychlý na to, aby mohl předstihnout útočící stíhačky.

Na začátku války tvořil jeden ze tří hlavních typů bombardérů používaných Luftwaffe. Svou bojovou premiéru začaly Do 17 v roce 1937, ve španělské občanské válce, kde byly používán v Legii Condor. Spolu s Heinkelem He 111 byl v letech 1939 - 1940 hlavním bombardérem Luftwaffe.

Dornier byl používán během celé války a zúčastnil se každé větší kampaně v první linii až do roku 1941, kdy jeho efektivita a užitečnost byla zredukována kvůli malé nosnosti a doletu. Výroba Dornier Do 17 skončila v létě 1940 ve prospěch novějších a silnějších strojů Junkers Ju 88. Přesto zůstal Do 17 ve službách Luftwaffe až do konce války jako vlečné, experimentální a cvičné letadlo. Značná část produkce byla odeslána státům v německé sféře vlivu. Několik se jich zachovalo do konce války, poslední kus byl sešrotován ve Finsku v roce 1952.

Dne 3. září 2010, oznámilo muzeum RAF v Londýně, že byl objeven Dornier Do 17 pohřbený pod pískem u pobřeží Kentu v Anglií. Letadlo je v dobrém stavu a díky svému jedinečnému významu ho muzeum vytáhlo a po renovaci plánuje vystavit.