Epitop

Schéma vazby protilátek (Ab) na epitopy (Ep) umístěné na povrchu antigenu (An)

Epitop neboli antigenní determinanta je konkrétní oblast obvykle cizorodého proteinu nebo antigenu, která je schopna stimulovat imunitní odpověď. Specificky se váže na odpovídající antigenní receptor na imunitní buňce (např. B-lymfocytu) a k vazbě dochází pouze tehdy, pokud jsou struktury komplementární (vzájemně do sebe zapadají jako skládačka). Jakmile se epitop a receptor spojí, dojde ke stimulaci tvorby protilátek. Vzniklé protilátky jsou specificky zaměřeny na epitopy, které se vážou na antigenní receptory. Tímto způsobem je epitop zároveň oblastí antigenu, která je rozpoznávána specifickou protilátkou, která pak po navázání na antigen tento antigen z hostitelského organismu odstraní. Epitop je tedy klíčový pro imunitní odpověď organismu na přítomnost cizorodých látek, jako jsou viry, bakterie nebo jiné patogeny. Oblast na protilátce, která se váže na epitop, se nazývá paratop. Každá proteinová molekula obsahuje několik epitopů, tzn. několik míst, kam se vážou různé protilátky nebo antigenní receptory imunitních buněk. To umožňuje imunitnímu systému reagovat na širokou škálu patogenů velmi specifickým způsobem. Počet epitopů na molekule úzce souvisí s velikostí daného proteinu. Obecně se udává přibližně jeden epitop na 5 kDa proteinu.

Krevní sérum imunizované osoby obvykle obsahuje směs protilátek, které se mohou vázat s různými epitopy na povrchu antigenu. Protilátky, které cílí na stejný epitop, mohou mít různé schopnosti se s ním vázat. Je možné, že dva nebo více různých antigenů mají stejný epitop. V těchto případech jsou protilátky zaměřené proti jednomu antigenu schopny reagovat se všemi ostatními antigeny nesoucími stejný epitop. Takové antigeny se nazývají zkříženě reagující antigeny. V případě autoimunitních onemocnění mohou být proteiny hostitele rozpoznány imunitním systémem jako epitopy. Epitopy mají obvykle délku kolem pěti nebo šesti aminokyselin.[1]

Studium a mapování epitopů hraje důležitou roli v lékařských vědách a je základem pro mnoho imunologických technologií. Přesné znalosti o reakcích mezi protilátkami a antigeny, které studium epitopů pomáhá objasnit, mají zásadní význam pro vývoj účinných vakcín, diagnostických testů a léčivých přípravků a také při porozumění mechanismům autoimunitních onemocnění a dalších imunologických poruch..

  1. DAVEY, Reginald. What is an Epitope?. News-Medical [online]. 2021-05-10 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by razib.in