Ernest Rutherford

Ernest Rutherford
Narození	30. srpna 1871 Brightwater, Nový Zéland Nový Zéland
Úmrtí	19. října 1937 (ve věku 66 let) Cambridge, Spojené království Spojené království
Alma mater	Canterburská univerzita Trinity College Univerzita v Cambridgi Nelson College
Pracoviště	McGillova univerzita (1898–1907) Viktoriina univerzita v Manchesteru (1907–1919) Cavendishova laboratoř (1919–1937) Manchesterská univerzita
Obory	fyzika, jaderná fyzika, chemie a radioaktivita
Ocenění	Bressa Prize (1903) Bakerian Lecture (1920 a 1904) Rumfordova medaile (1904) Silliman Memorial Lectures (1905) Nobelova cena za chemii (1908) … více na Wikidatech
Manžel(ka)	Mary Georgina Rutherford (od 1900)
Děti	Eileen Mary Rutherford
Rodiče	James Rutherford a Martha Thompson
Příbuzní	R. H. (Ralph Howard) Fowler (zeť) Peter Howard Fowler[1], Elizabeth Rutherford Fowler[1], Eliot Patrick Fowler[1] a Ruth Fowler Edwards[1] (vnoučata)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ernest Rutherford, 1. baron Rutherford z Nelsonu, FRS (30. srpna 1871 Brightwater, Nový Zéland – 19. října 1937 Cambridge Spojené království) byl britský fyzik novozélandského původu. Bývá považován za zakladatele jaderné fyziky. Zkoumal radioaktivní rozpad chemických prvků, navrhl koncept poločasu rozpadu a rozdělil ionizující záření vzniklá rozpadem prvků na α, β a γ.

Při vývoji zařízení, které by umožňovalo detekovat záření, zjistil, že atom není homogenní koule, ale že struktura atomu odpovídá tzv. planetárnímu modelu. Za tento objev a objevení radioaktivity obdržel v roce 1908 Nobelovu cenu za chemii, „za výzkum rozpadu prvků a chemii radioaktivních látek“.^[2]

V roce 1919 se mu povedlo jako prvnímu přeměnit jadernou reakcí prvek na jiný prvek (dusík na kyslík), čímž jako první provedl transmutaci prvku na jiný.