Ethanol | |
---|---|
Strukturní vzorec | |
Prostorový model | |
Obecné | |
Systematický název | ethanol |
Triviální název | líh |
Ostatní názvy | ethylalkohol |
Funkční vzorec | C2H5OH |
Sumární vzorec | C2H6O |
Vzhled | bezbarvá kapalina |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 64-17-5 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 200-578-6 |
Indexové číslo | 603-002-00-5 |
PubChem | 702 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 46,07 g/mol |
Teplota tání | −114,4 °C |
Teplota varu | 78,3 °C (1 013 hPa) |
Hustota | 0,789 g/cm3 |
Viskozita | 1,200 mPa·s (20,0 °C) |
Disociační konstanta pKa | 15,9 (H+ z OH skupiny) |
Rozpustnost ve vodě | neomezeně mísitelné |
Struktura | |
Dipólový moment | 5,64 fC·fm (1,69 D) (plyn) |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H225 |
R-věty | R11 |
S-věty | (S2) S7 S16 |
Teplota vzplanutí | 13 °C (5 % vody) 24 °C (50 % vody) |
Teplota hoření | 30 °C |
Teplota vznícení | 366 °C |
Meze výbušnosti | 3,4–15 % objemových |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ethanol (mimo chemii dle PČP etanol) nebo ethylalkohol (obecně alkohol, hovorově špiritus) je druhý nejnižší alkohol. Jde o bezbarvou kapalinu ostré, ale ve zředění příjemné alkoholové vůně, která je základní součástí alkoholických nápojů. Je snadno zápalný, a proto je klasifikován jako hořlavina 1. třídy.
Jako součást alkoholických nápojů je ethanol užíván jako droga - rekreační omamná psychoaktivní látka (OPL), nejen v ČR legální a společensky akceptovaná, ovšem s vysokým počtem na ní závislých lidí (viz alkoholismus).[2]
Působení ethanolu závisí kromě jiného na tom, jak je lidský organismus zvyklý ethanol přijímat, a na celkové tělesné hmotnosti konzumenta. Proto je optimální dávkování relativní. V malé dávce způsobuje ethanol krátkodobou euforii a pocit uvolnění, ve větší dávce zhoršuje koordinaci pohybů (působením na mozeček), snižuje reaktivitu, snižuje vnímavost, tlumí rozumové schopnosti, vyvolává depresi, agresivitu atd. Viz níže stať „Účinek na lidský organismus“.
Alkohol působí synergicky na receptorech GABA, což je právě příčinou „opilosti“, zejména sedací a pocity bezstarostnosti, v menší míře i euforie.[zdroj?] Významnější vliv na lidské tělo a psychiku má metabolit acetaldehyd a kyselina octová. Ethanol ve formě alkoholických nápojů je konzumován po tisíce let.