Expedice SAROS jsou expedice pořádané pardubickou hvězdárnou[1] za účelem pozorování úplných zatmění Slunce.
Jejich tradice byla založena v roce 1995 Václavem Knollem, který byl zároveň organizátorem prvních čtyř expedic. V době svého založení šlo o jedny z prvních sérií expedic tohoto druhu v České republice - podobné expedice pořádala jen Hvězdárna v Úpici. Název SAROS pochází z názvu periody objevené Chaldejci asi 500 před naším letopočtem. Během této periody, trvající přibližně 18 let 10 (11) dní a 8 hodin, se odehraje 29 měsíčních a 43 slunečních zatmění. Po uplynutí periody se odehraje dané zatmění Slunce (Měsíce) za podobných podmínek, jen o třetinu obvodu Země západněji.
Forma jednotlivých expedic je různá. U slunečních zatmění probíhajících v Evropě[2][3] nebo v jejím dostupném okolí byly expedice veřejné. Expedice do vzdálenějších míst či tíže dostupných terénů byly soukromé. V posledních letech zájem o cestování za úplným zatměním Slunce nesmírně vzrostl, cestovní kanceláře za nimi samy začaly vytvářet zájezdy a možnosti cestování se pro Čechy značně zlepšily (od devadesátých let, kdy se obyvatelé České republiky ještě adaptovali na nové možnosti po změně politických podmínek v roce 1989). Účelem expedic bylo kromě pozorování úkazu také poznání mentality a kultury navštívené Země. V posledních letech se díky novým metodám zpracování snímků sluneční koróny[4] vyvinutým prof. Miloslavem Druckmüllerem a jeho dcerou Hanou staly expedice více zaměřeny na vědecký přínos.
- ↑ O expedicích SAROS na webu pardubické hvězdárny
- ↑ Expresní astronomické informace, Nejbližší zatmění Slunce a Měsíce viditelná v České republice
- ↑ www.astro.cz, Přehled zatmění Slunce ve světě a v České republice v letech 1971 - 2060
- ↑ MMV Projekt, Stránky Miloslava Druckmüllera