Back Кафка, Франц Abkhazian Franz Kafka Afrikaans Franz Kafka ALS ፍራንዝ ካፍካ Amharic Franz Kafka AN فرانس كافكا Arabic فرانتس كافكا ARY فرانز كافكا ARZ ফ্ৰান্জ কাফ্কা Assamese Franz Kafka AST
Franz Kafka (německá výslovnost: IPA: [ˌfʁant͡s ˈkafka], 
poslech; 3. července 1883 Praha[3] – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu); židovským jménem Anšel (אנשיל)[4], byl pražský německy píšící židovský[1] spisovatel. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století, byl členem Pražského kruhu.[5][6] Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel (například Proměna). Podle něj vzniklo přídavné jméno kafkovský, jež existuje také v mnoha dalších světových jazycích a popisuje situace typické pro Kafkovy romány.
Vystudoval právo a byl zaměstnán jako úředník u pojišťovny. Nikdy se neoženil. Byl nekuřák, abstinent a vegetarián. Onemocněl tuberkulózou. Téměř celý jeho život byl spjat s Prahou. Oskaru Pollakovi v dopise v roce 1902 napsal: „Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě. Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit, nebo –. Ze dvou stran bychom ji museli podpálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad podařilo uniknout.“[7][8]
Kafka byl plodným spisovatelem, většinu svého volného času trávil psaním, často pozdě v noci. Odhaduje se, že 90 % ze své tvorby sám spálil během svého života[9] z důvodu nespokojenosti téměř se vším, co napsal.[10] Velká část ze zbývajících 10 % je ztracena nebo nebyla publikována, za Kafkova života vyšlo jen málo jeho děl:[10] povídkové sbírky Rozjímání a Venkovský lékař a některé jednotlivé povídky (např. Proměna).
Ve své závěti Kafka nařídil svému blízkému příteli Maxu Brodovi, aby zničil všechna jeho díla, deníky i korespondenci,[9] včetně románů Proces, Zámek a Amerika. Brod však tyto pokyny ignoroval a nechal vydat mj. všechny jeho romány v letech 1925, 1926 a 1927.[9]
Během jeho života se jeho dílu dostalo jen malé pozornosti. Během nástupu Adolfa Hitlera začalo být známé ve Francii a anglicky mluvících zemích, po druhé světové válce pak i v německy mluvících zemích. V 60. letech 20. století se pak stalo celosvětově známým.[11][12]
- ↑ a b Židovská tématika v díle Franze Kafky: Náboženský infoservis 13. 2. 2024
- ↑ a b c Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce Franze Kafky židovské náboženské obce v Praze
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéJHEnení určen žádný text - ↑ The 100 Most Influential Writers of All Time. Příprava vydání J. E. Luebering. [s.l.]: The Rosen Publishing Group, 2009. ISBN 9781615300969. Kapitola Franz Kafka.
- ↑ BURT, Daniel S. The Literature 100: A Ranking of the Most Influential Novelists, Playwrights, and Poets of All Time. [s.l.]: Facts On File, 2009. 541 s. ISBN 9780816062676. Kapitola Franz Kafka. (anglicky)
- ↑ POKORNÝ, Vít. Jak čteme (a žijeme) Kafku. www.svetovka.cz [online]. [cit. 2017-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-02. (anglicky)
- ↑ Citát v německém originále: Prag lässt nicht los. Uns beide nicht. Dieses Mütterchen hat Krallen. Da muss man sich fügen oder -. An zwei Seiten müssten wir es anzünden, am Vyšehrad und am Hradschin, dann wäre es möglich, dass wir loskommen.
- ↑ a b c BATUMAN, Elif. Kafka’s Last Trial. The New York Times. 2010-09-22. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b Dílo [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Franz Kafka – Novels, Short Stories, Parables | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-10-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRAPP, Peter; TIEDMANN, Rolf. Kafka Studies, the Culture Industry, and the Concept of Shame: Improper Remarks between Moral Philosophy and Philisophy of History. Cultural Critique. 2005, čís. 60, s. 245–258. Dostupné online [cit. 2023-10-12]. ISSN 0882-4371.