Friedrich Nietzsche | |
---|---|
Nietzsche v roce 1875 | |
Rodné jméno | Friedrich Wilhelm Nietzsche |
Narození | 15. října 1844 Röcken |
Úmrtí | 25. srpna 1900 (ve věku 55 let) Výmar |
Příčina úmrtí | progresivní paralýza |
Místo pohřbení | Lützen |
Povolání | filozof, básník, spisovatel, hudební skladatel, pedagog, klasický filolog, vysokoškolský učitel, hudební kritik, klasický učenec a autor |
Alma mater | Domgymnasium Naumburg (od 1854) Landesschule Pforta (od 1858) Univerzita v Bonnu (1864–1865) Lipská univerzita (1865–1879) |
Témata | filozofie, estetika, nihilismus, etika, psychologie, ontologie, poezie, filozofie dějin, náboženství, kultura, politika a filologie |
Významná díla | Tak pravil Zarathustra |
Rodiče | Carl Ludwig Nietzsche |
Příbuzní | Elisabeth Förster-Nietzscheová[1] (sourozenec) |
Vlivy | Arthur Schopenhauer Hérakleitos Ralph Waldo Emerson Charles Darwin Parmenidés … více na Wikidatech |
Podpis | |
oficiální stránka | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Wilhelm Nietzsche (15. října 1844 Röcken u Lützenu poblíž Lipska – 25. srpna 1900 Výmar) byl německý filosof, klasický filolog, básník a skladatel (i když jeho poezie a hudební kompozice byly zastíněny jeho pozdějšími filosofickými spisy).
Jako výborný student se už v roce 1869 stal profesorem klasické filologie na univerzitě v Basileji, ale roku 1879 musel ze zdravotních důvodů školu opustit. Následujících 10 let strávil na cestách po Evropě, kde napsal většinu svých velkých děl. V lednu 1889 v Turíně se nervově zhroutil a zbytek života strávil v polovědomém stavu jako duševně nemocný (chronická demence).
Nietzsche byl ovlivněn mladohegelovci (Ludwig Feuerbach, Bruno Bauer, David Strauss aj.), řeckou filosofií a dílem Arthura Schopenhauera a Richarda Wagnera, s nimiž se ale později rozešel. Sepsal řadu filosofických děl, která měla velký vliv na myšlení 20. století. Jeho hlavním tématem byla ostrá kritika evropského myšlení, zejména platónské tradice a křesťanské morálky, jimž Nietzsche vytýkal, že se staví proti síle tvořivého života a nakonec vedou k nihilismu. Jeho často aforisticky pojednávaná témata „smrti Boha“, „vůle k moci“ a „nadčlověka“ jsou dodnes předmětem diskusí a polemik. Jeho nejznámějším spisem je Tak pravil Zarathustra.