George Catlett Marshall | |
---|---|
3. ministr obrany USA | |
Ve funkci: 21. září 1950 – 12. září 1951 | |
Předchůdce | Louis A. Johnson |
Nástupce | Robert A. Lovett |
50. ministr zahraničních věcí USA | |
Ve funkci: 21. ledna 1947 – 20. ledna 1949 | |
Prezident | Harry S. Truman |
Předchůdce | James F. Byrnes |
Nástupce | Dean Acheson |
Rodné jméno | George Catlett Marshall |
Narození | 31. prosince 1880 Uniontown |
Úmrtí | 16. října 1959 (ve věku 78 let) Washington, D.C. |
Místo pohřbení | Arlingtonský národní hřbitov (38°52′37″ s. š., 77°4′13″ z. d.) |
Choť | Elizabeth Carter Coles Marshall Katherine Boyce Tupper Brown Marshall |
Rodiče | George Catlett Marshall, Sr. |
Alma mater | Virginia Military Institute Kolej armádního velení a generálního štábu Spojených států |
Profese | politik, diplomat, armádní důstojník a hráč amerického fotbalu |
Náboženství | Episkopální církev Spojených států amerických |
Ocenění | Nobelova cena za mír (1953) Cena Karla Velikého (1959) velkodůstojník Řádu peruánského slunce Řád za zásluhy Zlatá medaile Kongresu … více na Wikidatech |
Podpis | |
Commons | George C. Marshall |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
George Catlett Marshall (31. prosince 1880, Uniontown, Pensylvánie – 16. října 1959, Washington, D.C.) byl americký armádní generál a politik. Během druhé světové války jako náčelník štábu armády koordinoval spojenecké operace v Evropě a Tichomoří. Po válce byl americkým ministrem zahraničí a obrany.
Za prezidentů Franklina D. Roosevelta a Harryho S. Trumana se stal náčelníkem štábu americké armády, za Trumana poté sloužil jako ministr zahraničí a ministr obrany. Britský premiér Winston Churchill si Marshalla velmi cenil a vyslovil mu pochvalu za jeho vedení spojeneckých sil ve druhé světové válce.
Jako ministr zahraničí Marshall obhajoval americký ekonomický a politický závazek k poválečnému oživení Evropy. Založil Marshallův plán (Evropský program obnovy - ERP) pro pomoc Evropě a nejenom za tuto práci mu byla v roce 1953 udělena Nobelova cena míru. Dále obdržel v roce 1959 cenu Karla Velikého.