Back جورجوني Arabic جورجونى ARZ Corcone Azerbaijani Джарджонэ Byelorussian Джарджонэ BE-X-OLD Джорджоне Bulgarian Giorgione Breton Giorgione BS Giorgione Catalan Джорджоне CV
| Giorgione | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1477 nebo 1478 Castelfranco Veneto |
| Úmrtí | podzim 1510 Benátky |
| Příčina úmrtí | mor |
| Národnost | Ital |
| Vzdělání | vyučen v dílně Giovanni Belliniho |
| Povolání | malíř fresek, obrazů krajin s jinotajným dějem a portrétista |
| Hnutí | vrcholná italská renesance |
| Významná díla | mezi méně než tuctem obrazů s nepochybným autorstvím vynikají obrazy Bouře, Laura a Spící Venuše |
| Mecenáš | benátská Signorie |
| Ovlivněný | Leonardem da Vinci |
| Vliv na | malíře vrcholné renesance a na vývoj evropské krajinomalby |
| Ocenění | benátská Signorie |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Giorgione, vlastním jménem Giorgio Barbarelli da Castelfranco, zvaný též Zorzo či Zorzi (1477/78 Castelfranco Veneto – podzim 1510 Benátky), byl italský renesanční malíř. O jeho životě víme velmi málo. Jméno „Giorgione“, což znamená „Velký Giorgio“, v roce 1548 poprvé použil Paolo Pino v knize Dialogo di Pittura, aby upozornil na malířovu velikost postavy i ducha.[1] V Giorgionově díle se podařilo vytvořit ideál vrcholné renesance – harmonickou jednotu přírody a člověka.
- ↑ Kolektiv autorů. Giorgione. In: Encyklopedie světového malířství (S. Šabouka a spol., eds.). Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1975. Str. G/122–123.