Gruzie

Gruzie საქართველო (Sakartvelo)
vlajka znak
Hymna თავისუფლება (Tavisupleba) Svoboda
Motto Síla je v jednotě
Geografie
Poloha Gruzie
Hlavní město	Tbilisi
Rozloha	69 700[p 1] km² (121. na světě)
Nejvyšší bod	Šchara (5 201 m n. m.)
Časové pásmo	+4
Poloha	42° s. š., 44° v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	3 713 804[1] (129. na světě, 2014)
Hustota zalidnění	65 ob. / km² (146. na světě)
HDI	▲ 0,763 (střední) (93. na světě, 2007)
Jazyk	gruzínština, abcházština[2] (úřední), ruština, osetština, megrelština
Náboženství	83,9 % pravoslaví 9,9 % islám 3,9 % arménské apoštolství
Státní útvar
Státní zřízení	poloprezidentská republika
Vznik	9. dubna 1991 (nezávislost na Sovětském svazu)
Prezident	Salome Zurabišviliová
Předseda vlády	Irakli Kobachidze
Měna	gruzínské lari (ლ) (GEL)
HDP/obyv. (PPP)	4 278[3] USD (124. na světě, 2020)
Giniho koeficient	40,4[4] (2003)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1	268 GEO GE
MPZ	GE
Telefonní předvolba	+995
Národní TLD	.ge
multimediální obsah na Commons

Gruzie (gruzínsky საქართველო, Sakartvelo) je stát na rozhraní jihovýchodní Evropy a jihozápadní Asie^{[p 2]} ležící na východním okraji Černého moře v regionu Kavkazu. Sousedy Gruzie jsou na severu a severovýchodě Rusko, na jihu Turecko a Arménie a na jihovýchodě Ázerbájdžán. Na oficiálním území Gruzie leží dvě autonomní republiky Adžárie a Abcházie, kterou však gruzínská vláda nemá pod kontrolou, protože je de facto ovládána a vojensky obsazena Ruskem a fakticky na jejím území funguje formálně nezávislá Republika Abcházie. Na dalším Ruskem okupovaném gruzínském území byla vyhlášena Republika Jižní Osetie.

Rozloha země, včetně Abcházie a Jižní Osetie, je 69 700 kilometrů čtverečních. Počet obyvatel se pohybuje okolo 4 milionů (3,7 milionu bez okupovaných území). Jedná se o unitární stát a parlamentní republiku s demokratickým režimem. Hlavní a největší město je Tbilisi.

Gruzie má prastarou kulturu. Ibérské království existovalo již ve 4. století př. n. l. Gruzínci byli také jedním z prvních národů, který přijal křesťanství – ve 4. století. Středověké Gruzínské království (1008–1490) bylo regionální velmocí, která prožila svůj vrchol za Davida IV. Stavitele a Tamary Gruzínské ve 12. století. Bylo však vyvráceno Mongoly a země pak byla nucena strpět sérii cizích nadvlád – Osmanů, Peršanů a nakonec, od 19. století, i Rusů. Pokus o samostatný stát v roce 1917 ztroskotal již po pěti letech, kdy byla Gruzie násilně začleněna do Sovětského svazu. Samostatnost se jí podařilo získat až v dubnu 1991. Po nekrvavé růžové revoluci v roce 2003 začala Gruzie prosazovat silně prozápadní zahraniční politiku a začala usilovat o vstup do NATO a Evropské unie. To brzy vedlo ke zhoršení vztahů s Ruskem, které aktivovalo své národnostní menšiny a motivovalo je k separatismu. V jednom okamžiku toto setrvalé napětí dokonce vyústilo v krátkou válku. V oblasti Kavkazu je tak Gruzie „ostrůvkem západu“, neboť sousední Ázerbájdžán sází na Turecko, kdežto Arménie na Rusko.

Gruzie je rozvojová země. Podle Mezinárodního měnového fondu je z hlediska hrubého domácího produktu v paritě kupní síly na obyvatele 78. nejvyspělejší zemí světa, což zhruba odpovídá úrovni Bosny a Hercegoviny nebo Brazílie (odhad k roku 2021). Z hlediska prosté velikosti ekonomiky (HDP PPP) je na 110. místě na světě, její ekonomika je tedy zhruba stejně mohutná jako estonská, lotyšská či honduraská.

Gruzie je členem Rady Evropy, Asijské rozvojové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, OBSE nebo GUAM, což je platforma regionálního partnerství čtyř postsovětských zemí – Gruzie, Ukrajiny, Ázerbájdžánu a Moldavska.

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „p“, ale neexistuje příslušná značka <references group="p"/>