Helena (mytologie)

Helena
Helena a Paris na apulijském krátéru z počátku 4. století př. n. l.
Narození	Sparta
Úmrtí	Sparta
Místo pohřbení	Therapné
Titul	spartská královna
Choť	Meneláos, Paris, Déifobos
Děti	Hermioné
Rodiče	Zeus a Léda Zeus a Nemesis
Příbuzní	Kastór a Polydeukés (bratři) Klytaimnéstra (sestra)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Helena (starořecky Ἑλένη Helené, latinsky Helena nebo Helenē), nazývaná Trójská, Argejská či Spartská, je v řecké mytologii nejkrásnější žena světa. Byla manželkou krále Meneláa Spartského, ale byla unesena trójským princem Paridem, kterému ji po Paridovu soudu přislíbila bohyně Afrodité, tato událost byla příčinou Trójské války. Po Paridově smrti se stala manželkou jeho bratra Déifoba, ale po válce se navrátila k Meneláovi a žila s ním až do smrti. Nejčastěji je označována za dceru Dia a Lédy, manželky spartského krále Tyndarea, a sestru Dioskúrů a Klytaimnéstry. Podle jiného podání je však dcerou Dia a bohyně Nemesis, Léda byla pouze její opatrovatelkou.

Helena byla také ctěna jako bohyně a to ve Spartě a na Rhodu. Vzhledem k tomu, že její kult mohl těžko vzniknout z příběhu o Trójské válce, lze předpokládat že Helena jakožto bohyně je původní, zatímco její role v literatuře druhotná.^[1] Podle oblíbeného starořeckého podání, objevujícím se například v Platónově dialogu Faidros, oslepila básníka Stésichora za to že jí v jedné své básni dával vinu rozpoutání Trójské války a zrak mu navrátila až když na ní napsal jinou báseň jako odvolání předchozí – palinódii.^[2][3] Pozdní římské dílo Život Homérův připisuje Helenině hněvu i slepotu Homéra.^[4]