Henry Kissinger

Henry Kissinger
Henry Kissinger, cca 1973
56. ministr zahraničních věcí USA
Ve funkci: 22. září 1973 – 20. ledna 1977
Prezident	Richard Nixon Gerald Ford
Předchůdce	William P. Rogers
Nástupce	Cyrus Vance
8. poradce pro národní bezpečnost
Ve funkci: 20. ledna 1969 – 3. listopadu 1975
Prezident	Richard Nixon Gerald Ford
Předchůdce	Walt Rostow
Nástupce	Brent Scowcroft
Stranická příslušnost
Členství	Republikánská strana
Rodné jméno	Heinz Alfred Kissinger
Narození	27. května 1923 Fürth Německá říše Německá říše
Úmrtí	29. listopadu 2023 (ve věku 100 let) Kent, Connecticut Spojené státy americké Spojené státy americké
Místo pohřbení	Arlingtonský národní hřbitov
Národnost	americko-židovská
Choť	Ann Fleischerová (1949–1964) Nancy Maginnesová (1974–2023)
Rodiče	Louis Kissinger a Paula Sternová
Příbuzní	Walter Kissinger (sourozenec)
Alma mater	City College of New York Harvardova univerzita
Profese	diplomat, akademik
Náboženství	judaismus
Ocenění	Bronzová hvězda (1945) Guggenheimovo stipendium (1965) Osoba roku Financial Times (1972) Osobnost roku časopisu Time (1972) Nobelova cena za mír (1973) … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.henryakissinger.com
Commons	Henry Kissinger
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henry Alfred Kissinger (rodným jménem Heinz Alfred Kissinger, 27. května 1923 Fürth, Německo – 29. listopadu 2023 Kent, Connecticut, Spojené státy americké) byl americký diplomat, politik, historik, mediální komentátor a politolog německého a židovského původu. V letech 1969–1975 působil jako poradce pro národní bezpečnost s účastí v Národní bezpečnostní radě a v letech 1973–1977 byl ministrem zahraničních věcí ve vládách prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. Za spoluúčast při diplomatických jednáních ohledně války ve Vietnamu mu byla v roce 1973 udělena Nobelova cena za mír, která vzbudila kontroverze, když také rozhodoval o intenzivním bombardování Severního Vietnamu, které mělo zemi přimět k ukončení války.^[1]

Jako podporovatel tradicionalistických realistů sehrál v letech 1969 až 1977 významnou roli v zahraniční politice Spojených států amerických. Během tohoto období se snažil o zmírnění napětí mezi USA a Sovětským svazem, zajistil otevřenější vztahy s Čínskou lidovou republikou a v roce 1973 vyjednal Pařížské dohody, kterými ukončil zapojení americké armády ve válce ve Vietnamu. Jeho politika vyvolávala znepokojení, která souvisela například se zapojením zpravodajské služby CIA při státním převratu v Chile, nebo s podporou Pákistánců, kteří během Bangladéšské války za nezávislost v roce 1971 páchali mnoho válečných zločinů, včetně genocidy.^[2]

Kissingerův odkaz se stal v americké politice polarizujícím tématem. Zejména v odborné obci byl kritizován za přehlížení válečných zločinů Američanů se spojenci, kvůli pragmatickému přístupu v politice představovaného tzv. reálpolitikou.^[3][4][5][6] Stal se také zakladatelem vlivné konzultační společnosti Kissinger Associates se sídlem v New Yorku^[7] a autorem politických a historických literárních děl.