Infarkt myokardu | |
---|---|
infarkt spodní stěny | |
Klasifikace | |
MKN-10 | I21. |
Statistické údaje – ženy[1] | |
Mortalita | 46 % |
Statistické údaje – muži[2] | |
Mortalita | 59 % |
Klinický obraz | |
Postižený systém | srdce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Infarkt myokardu (opouštěné výrazy srdeční mrtvice, srdeční záhať) je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu uzávěrem srdeční (koronární) tepny – nejčastěji vznikem krevní sraženiny v zúženém místě. Krevní sraženina (trombus) nasedá na místo poškozené ukládáním tuků do stěny tepny. Dochází k vzniku aterosklerotického plátu, a jeho provalením stěnou je porušena protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Aterosklerotický plát vzniká dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy onemocnění tepen – ateroskleróza. Základní ovlivnitelná rizika aterosklerózy jsou kouření, nadváha a nedostatek pohybu.
Méně častou příčinou může být vmetek krevní sraženiny, která vznikla v jiném místě cévního řečiště, céva může být uzavřena také vzduchovou bublinkou (příhody při potápění).
Následek uzávěru koronární tepny může být zástava oběhu (náhlá srdeční smrt) vznikem arytmie. Buňky srdečního svalu postupně odumírají. Pokud není krevní proud v postižené tepně obnoven do 2 hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce. Obnovení průtoku krve i po delší době může zlepšit budoucí funkci srdce. Z těchto důvodů je nutné při podezření na infarkt (bolestech na hrudi) vždy volat zdravotnickou záchrannou službu. Odumírající buňky lze zachránit včasným otevřením ucpané cévy, nebo operačním přemostěním ucpaného místa (tzv. bypass).
Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Nejvíce ohroženi jsou muži nad 40 let a ženy nad 50 let. Toto onemocnění se však nevyhýbá také mladším lidem, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či špatnou životosprávu.