Invaze do Polska (1939)

Invaze do Polska
konflikt: Druhá světová válka
Bombardéry Luftwaffe nad Polskem; Německá bitevní loď Schleswig Holstein střílí na Westerplatte; Gdaňská policie ničí polský hraniční přechod; Německý tank a obrněný vůz ve formaci; Německé a sovětské jednotky si potřásají rukou; Bombardování Varšavy.
Trvání	1. září 1939 – 6. října 1939
Místo	Polsko, východ Německa, Gdaňsk
Příčiny	Přepadení vysílačky v Gliwicích
Výsledek	Vítězství Německa a SSSR
Strany
Německá říše Německá říše Slovensko Slovensko Svobodné město Gdaňsk Svobodné město Gdaňsk SSSR (po 17. září) Polsko
Velitelé
Fedor von Bock (skupina armád sever), Gerd von Rundstedt (skupina armád jih), Michail Kovaljov (běloruský front), Semjon Timošenko (ukrajinský front), Ferdinand Čatloš (Polní armáda „Bernolák“) Edward Śmigły-Rydz Wacław Stachiewicz
Síla
Německo: 60 divizí, 4 brigády, 10 000 děl, 2 700 tanků, 4 000 letadel SSSR: 33+ divizí, 11+ brigád, 4 959 děl, 4 736 tanků, 3 300 letadel Slovensko: 3 divize Celkem: 1 500 000 Němců, 800 000+ Rusů, 51 306 Slováků Celkem: 2 650 000+ Polsko: 39 divizí, 16 brigád, 4 300 děl, 880 tanků, 400 letadel Československý exil: 1 000 vojáků 190 pilotů Celkem: 950 000
Ztráty
Německo: 16 343 mrtvých 27 280 zraněných, 320 pohřešovaných SSSR: 1 475 mrtvých nebo pohřešovaných 2 383 zraněných Slovensko: 18 mrtvých, 46 zraněných, 11 pohřešovaných Polsko: 66 000 mrtvých 133 700 zraněných, 694 000 zajatců Československý exil: 7 mrtvých[1] 6 zraněných
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Invaze do Polska (též zářijová kampaň nebo zářijové tažení; německy Polenfeldzug [pólenfeldcug], Fall Weiß [fal vajs], polsky Kampania wrześniowa či Wojna obronna 1939 roku) byl útok nacistického Německa, Slovenské republiky a Sovětského svazu na druhou polskou republiku, který zahájil druhou světovou válku v Evropě.

Německo napadlo Polsko 1. září 1939, týden po podpisu Paktu Molotov–Ribbentrop mezi Německem a Sovětským svazem a den poté, co pakt schválil Nejvyšší sovět Sovětského svazu.^[2] SSSR napadl Polsko 17. září. Kampaň skončila 6. října; Nacistické Německo, Slovenský stát a Sovětský svaz během ní společně v jediném měsíci zlikvidovaly Polsko, které bylo rozděleno a anektováno v souladu s Německo-sovětskou smlouvou o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie. Západní spojenci, kteří v reakci na německou agresi vyhlásili Německu válku, nebyli ochotni ani schopni Polsku významněji pomoci a nedokázali ani využít faktu, že většina německých jednotek byla soustředěna v Polsku a na polských hranicích.^[3] Výsledkem bylo rozdělení polského území mezi Německo, Sovětský svaz, Litvu a Slovenský stát.

Německé síly napadly Polsko ze severu, jihu a západu ráno po incidentu v Gliwicích. Slovenské síly postupovaly po boku německých ze severu Slovenska. Jak Wehrmacht postupoval, také polské síly ustupovaly ze svých předních operačních základen poblíž německo-polské hranice k pevnějším obranným liniím na východě. Po polské porážce v polovině září po bitvě na Bzuře získali Němci nespornou výhodu. Polské síly se poté stáhly na jihovýchod, kde se připravovaly na dlouhou obranu rumunského předmostí a očekávaly podporu od Francie a Spojeného království. Tyto dvě země uzavřely smlouvy s Polskem a 3. září vyhlásily Německu válku; nakonec byla jejich podpora Polsku velmi omezená, nicméně Francie zaútočila na malou část Německa během saarské ofenzívy.

Dne 17. září zaútočila sovětská Rudá armáda na východní Polsko, území za Curzonovou linií, které podle tajného protokolu Paktu Molotov – Ribbentrop spadalo do sovětské „sféry vlivu“; polský plán obrany tím byl zmařen. Tváří v tvář druhé frontě polská vláda dospěla k závěru, že obrana rumunského předmostí již není proveditelná, a nařídila nouzovou evakuaci všech vojsk do neutrálního Rumunska. Dne 6. října, po polské porážce v bitvě u Kocku, získaly německé a sovětské síly nad Polskem plnou kontrolu. Úspěch invaze znamenal konec Druhé polské republiky, ačkoli Polsko se nikdy formálně nevzdalo.

Dne 8. října, po počátečním období vojenské správy, Německo přímo připojilo západní Polsko a bývalé Svobodné město Gdaňsk a ve zbývající části území zavedlo okupační německou správu jako tzv. Generální gouvernement. Sovětský svaz začlenil své nově nabyté oblasti do běloruské a ukrajinské svazové republiky a okamžitě zahájil sovětizaci. Po invazi vytvořily podzemní odbojové organizace na polském území polský podzemní stát. Mnoho z vojenských exulantů, kterým se podařilo z Polska uprchnout, se připojilo k polským ozbrojeným silám na Západě, loajálním polské exilové vládě.