Jamie Murray

Jamie Murray
Jamie Murray na Paris Masters 2019
Stát	Spojené království Spojené království
Datum narození	13. února 1986 (38 let)[1]
Místo narození	Dunblane, Skotsko[1]
Bydliště	Wimbledon, Spojené království[1]
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	84 kg[1]
Profesionál od	2004[1]
Držení rakety	levou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	6 483 885 USD
Tenisová raketa	Dunlop
Dvouhra
Poměr zápasů	0–1
Nejvyšší umístění	834. místo (22. května 2006)
Čtyřhra
Poměr zápasů	545–390
Tituly	32 ATP, 10 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (4. dubna 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2016)
French Open	čtvrtfinále (2017, 2020)
Wimbledon	finále (2015)
US Open	vítěz (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	semifinále (2016, 2017, 2018)
Olympijské hry	2. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra
Tituly	5
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	finále (2020)
French Open	semifinále (2011)
Wimbledon	vítěz (2007, 2017)
US Open	vítěz (2017, 2018, 2019)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry	1. kolo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup	vítěz (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240228a28. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jamie Robert Murray (* 13. února 1986 Dunblane, Skotsko) je britský tenista ze Skotska, vítěz smíšených čtyřher ve Wimbledonu 2007 a 2017, rovněž jako na US Open 2017, 2018 a 2019. V mužském deblu triumfoval na Australian Open 2016 a US Open 2016. Mezi dubnem až červencem 2016 byl devět týdnů světovou jedničkou ve čtyřhře, jakožto první Brit vůbec na čele tenisového žebříčku bez rozdílu soutěže.^[2] Jeho mladším bratrem je bývalá světová jednička ve dvouhře Andy Murray.

Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour třicet dva turnajů ve čtyřhře. První z nich vybojoval s Ericem Butoracem na americkém SAP Open 2007. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal celkem šestnáct titulů ve čtyřhře.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v květnu 2006 na 834. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2016 na 1. místě. Od června 2006 ho trénuje Kanaďan Louis Cayer. Součástí týmu je také Alan MacDonald.^[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si v mužské čtyřhře zahrál tři finále v řadě. Na londýnském Wimbledonu 2015 nestačil s Australanem Johnem Peersem na dvojici Jean-Julien Rojer a Horia Tecău.^[3] V závěru US Open 2015 podlehli Francouzům Pierru-Huguesovi Herbertovi a Nicolasi Mahutovi.^[4] Trofej vybojoval až s Brazilcem Brunem Soaresem na Australian Open 2016. Po boku Srbky Jeleny Jankovićové také ovládl smíšenou čtyřhru Wimbledonu 2007, kde ve finále přehráli pár Jonas Björkman a Alicia Moliková.

V daviscupovém týmu Velké Británie debutoval jako 21letý v roce 2007 čtvrtfinálovým utkáním zóny Evropy a Afriky proti Nizozemsku, když společně s Gregem Rusedskim zdolal pár Robin Haase a Rogier Wassen. Za rozhodnutého stavu pak ještě nastoupil do čtvrtého zápasu série, kde nestačil ve třech sadách na Robina Haaseho. Velká Británie v sérii zvítězila 4:1 na zápasy.^[5] V roce 2015 se stal členem vítězného družstva, které pro Spojené království vybojovalo salátovou mísu poprvé od roku 1936.^[6] Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 0–1 ve dvouhře a 14–6 ve čtyřhře.^[7]

Velkou Británii reprezentoval v deblových soutěžích na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu, londýnských Hrách XXX. olympiády a také na Letní olympiádě 2016 v Riu de Janeiru. Nejdále se probojoval do druhého kola mužské čtyřhry LOH 2008, do níž nastoupil s bratrem Andym Murrayem. Soutěž opustili ve druhém kole po prohře od francouzského páru Arnaud Clément a Michaël Llodra. Ve smíšené čtyřhře Riodejaneirské olympiády vypadl na úvod po boku Johanny Kontaové s pozdějšími olympijskými vítězi Bethanií Mattekovou-Sandsovou a Jackem Sockem.