Jean Jacques Rousseau | |
---|---|
Jean-Jacques Rousseau, filosof a spisovatel | |
Narození | 28. června 1712 Ženeva |
Úmrtí | 2. července 1778 (ve věku 66 let) Ermenonville |
Příčina úmrtí | srdeční zástava |
Místo pohřbení | Ostrov topolů (1778–1794; 49°7′16″ s. š., 2°41′27″ v. d.) île des Peupliers, Ermenonville, Francie (1780–1794; 49°7′16″ s. š., 2°41′27″ v. d.) Pantheon (48°50′46″ s. š., 2°20′47″ v. d.) |
Bydliště | Staffordshire (1766–1767) Turín |
Povolání | filozof, spisovatel, skladatel klasické hudby, muzikolog, romanopisec, autor autobiografie, pedagog, přírodovědec, dramatik, encyklopedista, dopisovatel, politolog, esejista, hudební kritik a botanik |
Nábož. vyznání | protestantismus (od 1712) katolicismus (od 1728) protestantismus (od 1754) |
Choť | Thérèse Levasseur (1768–1778)[1] |
Partner(ka) | Françoise-Louise de Warens (od 1728)[1] |
Rodiče | Isaac Rousseau[1] |
Podpis | |
Citát | |
Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost. | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean-Jacques Rousseau [žán žak rusó] (28. června 1712, Ženeva – 2. července 1778 Ermenonville, Francie) byl významný francouzsky píšící filozof, pedagog a preromantický spisovatel ženevského původu. Jeho dílo ovlivnilo francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů.