Joe Salisbury

Joe Salisbury
Joe Salisbury na French Open 2022
Stát	Spojené království Spojené království
Datum narození	20. dubna 1992 (32 let)[1]
Místo narození	Londýn, Spojené království[1]
Bydliště	Londýn, Spojené království
Výška	191 cm[1]
Hmotnost	83 kg[1]
Profesionál od	2011
Držení rakety	pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek	5 179 613 USD
Tenisová raketa	Tecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů	0–0
Tituly	0 ATP, 1 Futures
Nejvyšší umístění	559. místo (12. října 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Wimbledon	2. kolo kvalifikace (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů	208–108
Tituly	17 ATP, 9 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění	1. místo (4. dubna 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	vítěz (2020)
French Open	čtvrtfinále (2019, 2020, 2022)
Wimbledon	semifinále (2018, 2021, 2022)
US Open	vítěz (2021, 2022, 2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů	vítěz (2022, 2023)
Olympijské hry	čtvrtfinále (2021)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	semifinále (2021)
French Open	vítěz (2021)
Wimbledon	finále (2021)
US Open	vítěz (2021)
Týmové soutěže
Davis Cup	čtvrtfinále (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240201a1. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joe Salisbury (* 20. dubna 1992 Londýn) je britský profesionální tenista, deblový specialista, vítěz mužské čtyřhry Australian Open 2020 a US Open v letech 2021, 2022 a 2023, rovněž tak i smíšené soutěže na French Open 2021 a US Open 2021. Mezi dubnem a říjnem 2022 byl světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stal jako padesátý šestý v pořadí od zavedení klasifikace v březnu 1976 a po Jamiem Murraym jako druhý Brit.^[2] V rámci jediného období na vrcholu setrval dvacet šest týdnů. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jeden titul ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře.^[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2015 na 559. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2022 na 1. místě. Od šesti let jej trénuje Justin Sherring. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nebyl nikdy klasifikován. V letech 2011–2014 vystudoval ekonomii na University of Memphis.^[1]

Na grandslamu vyhrál s Američanem Rajeevem Ramem Australian Open 2020, čímž se stal čtvrtým britským šampionem grandslamové čtyřhry v otevřené éře. Po boku Desirae Krawczykové ovládl smíšenou čtyřhru French Open 2021. V navazujícím mixu Wimbledonu 2021 skončili s krajankou Harriet Dartovou jako poražení finalisté.^[4] Následně s Ramem triumfoval na US Open 2021, 2022 a 2023. Stali se tak prvním párem open éry, který třikrát v řadě vyhrál čtyřhru grandslamu probíhajícího na tvrdém povrchu.^[5] Trofej vybojovali na Turnaji mistrů 2022 a 2023. Finále si zahráli již v roce 2021. Stali se tak první dvojicí od Woodbridge s Woodfordem z let 1992–1994, která se probojovala do tří navazujících finále Turnaje mistrů.^[6]

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2021 utkáním základní skupiny finálového turnaje proti Francii, v němž prohrál čtyřhru v páru s Nealem Skupskim. Britové přesto zvítězili 2:1 na zápasy. Do února 2024 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 2–4 ve čtyřhře.^[7]

Velkou Británii reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, kde zasáhl s Andym Murraym do mužské čtyřhry. Na úvod vyřadili druhou světovou dvojici Francouzů Pierre-Hugues Herbert a Nicolas Mahut a poté Němce Pütze s Krawietzem. Ve čtvrtfinále podlehli pozdějším stříbrným medailistům Marinu Čilićovi s Ivanem Dodigem z Chorvatska až v supertiebreaku.^[8]