Julius Zeyer

Julius Zeyer
Jan Vilímek: Julius Zeyer (1883)
Narození	26. dubna 1841 Praha, Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	29. ledna 1901 (ve věku 59 let) Praha, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Slavín (hrobka)
Národnost	česká
Povolání	prozaik, dramatik, epický básník
Příbuzní	Jan Zeyer Jan Angelo Zeyer August Švagrovský
Významná díla	Fantastické povídky Ondřej Černišev Román o věrném přátelství Amise a Amila Jan Maria Plojhar Tři legendy o krucifixu (více)
Podpis
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Julius Zeyer^{[pozn. 1]} (26. duben 1841 Praha^[5] – 29. ledna 1901 Praha^[6]) byl český prozaik, dramatik a básník, přední představitel lumírovské generace. Rovněž je označován za jednoho z nejvýraznějších českých novoromantiků či předchůdce dekadentů. Jeho bratrem byl novorenesanční architekt Jan Zeyer z generace Národního divadla.

Náměty čerpal nejčastěji z dávné historie, mytologie, bájí a pověstí, a to nejen českých, ale i evropských – především starogermánských, starorománských a slovanských. Jeho poezie je převážně epická a má často nostalgický ráz. Ve svém literárním díle, ať už se jedná o prózu či poezii, si vysnil vlastní svět, který měl s realitou jen málo společného. Tento fiktivní svět byl i se svými hodnotami a pravidly pravým opakem tehdejšího provinciálního českého maloměšťáctví, se kterým přicházel Zeyer denně do styku a které tolik nenáviděl. Mnohdy odrážel hlubokou krizi citlivého idealisty v pragmaticky založené měšťácké společnosti. „Protiklady a vztahy naděje a zklamání, smyslového okouzlení a touhy překonat niternou myšlenkovou pomíjivost tohoto okouzlení tvoří dominantu celého Zeyerova díla.“^[7]

Chybná citace: Nalezena značka <ref> pro skupinu „pozn.“, ale neexistuje příslušná značka <references group="pozn."/>