Justus von Liebig

Justus von Liebig
Justus von Liebig v roce 1850, kalotypie
Narození	12. května 1803 Darmstadt
Úmrtí	18. dubna 1873 (ve věku 69 let) Mnichov
Místo pohřbení	Starý jižní hřbitov v Mnichově (48°7′30″ s. š., 11°33′48″ v. d.)
Bydliště	Hesenské velkovévodství
Alma mater	Univerzita v Bonnu (od 1819) Erlangensko-norimberská univerzita
Povolání	chemik, vynálezce, vysokoškolský učitel, agronom a spisovatel
Zaměstnavatelé	Mnichovská univerzita Univerzita Giessen Univerzita Heidelberg
Znám jako	objevitel dusíku, zákon minima, Liebigův chladič
Ocenění	Copleyho medaile (1840) zahraniční člen Královské společnosti (1840) Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) Albertova medaile (1869) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd … více na Wikidatech
Děti	Johanna Liebig Georg von Liebig Hermann von Liebig
Příbuzní	Jacob Volhard (synovec) Lina Thierschová, Friedrich Thiersch[1], Justus Thiersch[1] a Amalie von Harnack[1] (vnoučata)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Justus svobodný pán von Liebig (12. května 1803 Darmstadt – 18. dubna 1873 Mnichov) byl německý chemik, který se zasloužil o rozvoj chemie – zvláště v oblasti agrochemie a organické chemie. Je zakladatelem aplikace průmyslových hnojiv. Vypracoval metodiku analýzy organických látek a připravil řadu významných organických látek. Jeho studie extrakce masa vedly k založení firmy vyrábějící Liebigův masový extrakt doporučovaný jako posilující potravina. Jako univerzitní profesor modernizoval výuku chemie spojením přednášek s praktickými experimenty a vychoval mnoho významných chemiků.