Kambisoly jsou referenční třída půd v Taxonomickém klasifikačním systému půd České republiky.[1] Vznikají ze souvrství přemístěných pevných hornin či jiných substrátů. Hlavním půdotvorným procesem je zajílení, tj. intenzivní zvětrávání primárních minerálů ze silikátových substrátů, které vede k tvorbě minerálů sekundárních, a tím k obohacení půdní hmoty o jíl. V mírném podnebí probíhá brunifikace (hnědnutí) a sialitizace. Kambisoly se vyznačují braunifikovaným či pelickým horizontem, širokou škálou zrnitosti a chemických vlastností. U kambisolů se mohou vyskytovat všechny formy nadložního humusu a i několik humózních horizontů. Kambisoly jsou půdy členitějšího reliéfu ležící na zalesněných svazích pahorkatin, vrchovin a hornatin, v menší míře (na sypkých substrátech) v rovinatém reliéfu.
Jde o nejrozšířenější půdní typ v České republice[2][3], který pokrývá zhruba 45 % plochy zemědělských půd.[4] Do referenční třídy kambisoly náleží půdní typy kambizem a pelozem.
- ↑ NĚMEČEK, Jan; ROHOŠKOVÁ, Marcela; MACKŮ, Jaromír; VOKOUN, Jiří; VAVŘÍČEK, Dušan; NOVÁK, Pavel. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. 95 s. Dostupné online. S. 44.[nedostupný zdroj]
- ↑ http://www.mzp.cz/www/dav.nsf/rocenka_04/a0.htm
- ↑ Mapa rozšíření kambizemí v ČR
- ↑ Archivovaná kopie. leccos.com [online]. [cit. 2012-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-25.