Back Ҟатар Abkhazian Qatar ACE Катар ADY Katar Afrikaans Katar ALS ኳታር Amharic Qatar AMI Qatar AN Catar ANG कतर ANP
| Stát Katar Daulat Qatar دولة قطر | |||
|---|---|---|---|
| |||
| Hymna As-salam al-amiri | |||
| Geografie | |||
| |||
| Hlavní město | Dauhá | ||
| Rozloha | 11 437 km² (158. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy | ||
| Nejvyšší bod | Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.) | ||
| Časové pásmo | +3 | ||
| Poloha | 25°16′10″ s. š., 51°12′46″ v. d. | ||
| Geodata (OSM) | OSM, WMF | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel | 2 155 446 (154. na světě, odhad 2014) | ||
| Hustota zalidnění | 214 ob. / km² (119. na světě) | ||
| HDI | ▲ 0,850 (velmi vysoký) (32. na světě, 2015) | ||
| Jazyk | arabština (úřední), angličtina | ||
| Náboženství | muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 % | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení | absolutní monarchie | ||
| Vznik | 3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu) | ||
| Emír | Tamím bin Hamad Ál Thání | ||
| Předseda vlády | Muhammad ibn Abdul Rahman Ál Thání | ||
| Měna | Katarský rijál (QAR) | ||
| HDP/obyv. (PPP) | 141 543[1] USD (1. na světě, 2015) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1 | 634 QAT QA | ||
| MPZ | Q | ||
| Telefonní předvolba | +974 | ||
| Národní TLD | .qa | ||
 multimediální obsah na Commons | |||
Katar, plným názvem Stát Katar, je emirát v jihozápadní části Perského zálivu v západní Asii. Země se nachází na Katarském poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn.
V zemi žije asi 2,3 milionu obyvatel (odhad z roku 2022), ale jen poměrně malá část z nich, něco přes 300 000, má katarské občanství. Ostatní jsou přistěhovalci bez nároku na občanství a výhody z toho plynoucí.[2] Islám je státním náboženstvím.
Katar má třetí největší zásoby ropy i zemního plynu na světě. Díky tomu je to velice bohatá země. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu z roku 2020 jde o třetí nejbohatší zemi na světě, z hlediska hrubého domácího produktu (HDP) v paritě kupní síly na obyvatele (za Lichtenštejnskem a Singapurem). Bez vydělení počtem obyvatel je HDP země 59. největší na světě, jde tedy o zhruba stejně mohutnou ekonomiku jako je ekonomika Finska nebo Etiopie. Proti tomu si Katar nijak zvlášť dobře nevede v Indexu lidského rozvoje, který vypočítává OSN, a který má navzdory svému bohatství až 45. nejvyšší na světě (zpráva 2020), tedy tři místa pod Bahrajnem, čtyři pod Saúdskou Arábií, čtrnáct pod Spojenými arabskými emiráty a pro srovnání: deset míst pod Polskem, třináct pod Řeckem a osmnáct pod Českem.
Katar je monarchie. Již od roku 1825 tam vládne dynastie Ál Thání. Současným katarským emírem a hlavou rodu Ál Thání je (od roku 2013) Tamím bin Hamad Ál Thání. Nezávislým státem se Katar stal v roce 1971. Dlouho tehdy vyjednával o tom, zda se připojí ke vznikajícím Spojeným arabským emirátům, avšak nakonec se jako jeden ze dvou emirátů v oblasti (spolu s Bahrajnem) rozhodl pro nezávislost. Od roku 2003 je monarchie konstituční, ústavu schválili občané Kataru v referendu většinou 98 procent hlasů.
Vliv Kataru v oblasti Perského zálivu a v arabském světě značně přesahuje míru, která by odpovídala jeho velikosti, a roli v tom hraje krom bohatství i vlivná zpravodajská televizní síť Al-Džazíra. Katar byl dokonce několikrát označen za sponzora série revolucí zvaných Arabské jaro (2011). Katar se též pokusil vymanit z geopolitické závislosti na saúdskoarabském bloku, k němuž byl dlouho automaticky připočítáván.[3] To všechno nakonec vyvrcholilo střetem s tímto blokem známým jako katarská diplomatická krize, provázeným blokádou, v roce 2017. Tento spor diplomaté pozvolna urovnávají, k průlomu došlo v roce 2021.[4]
- ↑ Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ BABAR, Zahra R. The Cost of Belonging: Citizenship Construction in the State of Qatar. Middle East Journal. 2014, roč. 68, čís. 3, s. 403–420. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. ISSN 0026-3141.
- ↑ KABALAN, Marwan. Actors, Structures and Qatari Foreign Policy. AlMuntaqa. 2019, roč. 2, čís. 2, s. 61–82. Dostupné online [cit. 2021-03-04]. ISSN 2616-8073. DOI 10.31430/almuntaqa.2.2.0061.
- ↑ Arabské země ukončily embargo vůči Kataru. Musíme se spojit před íránskou hrozbou, zní z Rijádu. ČT24 [online]. Česká televize, 5. 1. 2021 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online.