Konrad Lorenz

Konrad Lorenz
Narození	7. listopadu 1903 Vídeň
Úmrtí	27. února 1989 (ve věku 85 let) Vídeň
Příčina úmrtí	selhání ledvin
Místo pohřbení	St. Andrä-Wördern (48°19′23″ s. š., 16°11′53″ v. d.)
Alma mater	Kolumbijská univerzita (1922–1923) Vídeňská univerzita (1923–1928) Vídeňská univerzita (do 1933)
Povolání	etolog, zoolog, biolog, vysokoškolský učitel, spisovatel, lékař, filozof, psycholog a přírodovědec
Zaměstnavatelé	Vídeňská univerzita Mnichovská univerzita Královecká univerzita
Ocenění	Cena města Vídně za přírodní vědy (1959) Čestný odznak Za vědu a umění (1964) zahraniční člen Královské společnosti (1964) Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1969) cena Kalingy (1969) … více na Wikidatech
Politická strana	Národně socialistická německá dělnická strana (1938–1944)
Choť	Margarethe Gebhardt
Rodiče	Adolf Lorenz
Příbuzní	Albert Lorenz[1] (sourozenec) Barbara Pflaum (švagrová)
Funkce	psycholog (NSDAP Office of Racial Policy)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konrad Zacharias Lorenz (7. listopadu 1903 – 27. února 1989) byl rakouský zoolog, zakladatel moderní etologie. Narodil se v Altenbergu nedaleko Vídně a ve Vídni pak vystudoval medicínu, protože si to přál jeho otec Adolf Lorenz (1854–1946), rakouský ortoped a rodák z Vidnavy. Na univerzitě jej anatomii učil Ferdinand Hochstetter, kterého on sám označoval za výborného anatoma a embryologa a který jej přivedl ke srovnávací anatomii. Metody, které se naučil na srovnávací anatomii, pak používal i při výzkumu chování zvířat. Zájem o živou přírodu ho přivedl ke studiu zoologie a psychologie. Za předmět svého bádání si zvolil fyziologii chování zvířat a stal se zakladatelem nové biologické disciplíny – etologie. Po 2. světové válce založil a později vedl Ústav Maxe Plancka pro fyziologii v Seewiesenu u Starnbergu. Působil i jako profesor na univerzitě v Münsteru a v Mnichově.

Studoval zejména instinktivní chování u husy velké (Anser anser) a kavky obecné (Corvus monedula). Byl učitelem českého zoologa Zdeňka Veselovského. V roce 1973 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu.