Úvodní obrazovka LibreOffice 7.2 v češtině | |
Vývojář | The Document Foundation |
---|---|
První vydání | 25. ledna 2011[1] |
Aktuální verze | 24.2.5 (5. září 2024) |
Připravovaná verze | 7.5 RC2 (17. leden 2023[2][3][4]) |
Operační systém | Microsoft Windows, macOS, Linux, Solaris, FreeBSD a další varianty Unixu, Haiku |
Platforma | x86, x86-64, ARM 8[5] |
Vyvíjeno v | C++, Java, Python |
Typ softwaru | kancelářský balík |
Licence | LGPL a MPL 2.0 |
Lokalizace | 115 jazyků[6][7] (více než 4,69 mld. mluvčích)[8] |
Web | libreoffice.org |
Český web | cs.libreoffice.org |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
LibreOffice je svobodný a otevřený kancelářský balík, projekt nadace The Document Foundation. Vznikl v roce 2010 jako alternativní větev programu OpenOffice.org. Balík LibreOffice se skládá z textového procesoru, tabulkového procesoru, grafického editoru, prezentačního nástroje, databáze a nástroje pro vytváření matematických vzorců. Je k dispozici ve 120 jazycích.[9]
Jako výchozí formát souborů pro ukládání dokumentů pro všechny své aplikace LibreOffice používá otevřený standardizovaný formát dokumentů pro kancelářské aplikace OpenDocument. LibreOffice prostřednictvím řady importních a exportních filtrů také podporuje soubory ve formátech většiny ostatních hlavních kancelářských balíků, včetně balíku Office.[10][11]
LibreOffice je k dispozici pro různé počítačové platformy, včetně Microsoft Windows, macOS a Linux (včetně prohlížeče LibreOffice pro Android[12]), a také v podobě online kancelářského balíku LibreOffice Online. Jedná se o výchozí kancelářskou sadu v nejpopulárnějších distribucích Linuxu.[13][14][15][16] Jedná se o nejaktivněji vyvíjený bezplatný a otevřený kancelářský balík s přibližně 50násobnou vývojovou aktivitou oproti Apache OpenOffice, dalším významným potomkem OpenOffice.org.[17]
Projekt byl ohlášen a beta verze byla vydána 28. září 2010. V období od ledna 2011 (první stabilní verze) do října 2011 byl LibreOffice stažen přibližně 7,5 milionkrát.[18] Projekt si od května 2011 do května 2015 stáhlo 120 milionů jedinečných adres, s výjimkou linuxových distribucí (v nich se software bere většinou ze samostatných repozitářů), z toho 55 milionů od května 2014 do května 2015.[19]
<ref>
; citaci označené premiéra
není určen žádný text<ref>
; citaci označené larabel
není určen žádný text<ref>
; citaci označené languages
není určen žádný text<ref>
; citaci označené download
není určen žádný text<ref>
; citaci označené openoffice
není určen žádný text<ref>
; citaci označené help
není určen žádný text<ref>
; citaci označené LOFeatures
není určen žádný text<ref>
; citaci označené The Document Foundation
není určen žádný text<ref>
; citaci označené ubuntu.desktop
není určen žádný text<ref>
; citaci označené debian.wiki
není určen žádný text<ref>
; citaci označené fidorka
není určen žádný text<ref>
; citaci označené opensuse
není určen žádný text<ref>
; citaci označené lwm
není určen žádný text<ref>
; citaci označené The Register
není určen žádný text<ref>
; citaci označené people.gnome.org
není určen žádný text