Messier 87

Messier 87
Výtrysk plazmatu z jádra M87 na snímku z Hubbleova vesmírného dalekohledu
Pozorovací údaje (Ekvinokcium J2000,0)
Typ	eliptická galaxie, astronomický rádiový zdroj, zdroj infračerveného záření, zdroj rentgenového záření a brightest cluster galaxy
Třída	E+0-1 pec[1]
Objevitel	Charles Messier
Datum objevu	18. března 1781
Rektascenze	12h 30m 49,4s[1]
Deklinace	12°23′28″[1]
Souhvězdí	Panna (lat. Vir)
Zdánlivá magnituda (V)	8,63[2], 10,16[2], 9,59[2], 7,49[3], 15,794[4], 6,719[5], 6,074[5], 5,812[5], 13,48[6], 11,563[6], 10,703[6], 10,272[6] a 9,917[6]
Úhlová velikost	8,3′×6,6′[1]
Vzdálenost	53 900 000 ly
Plošná jasnost	13,0[7]
Poziční úhel	170°[7]
Rudý posuv	0,004 283 a 0,004 2
Kupa galaxií	Kupa galaxií v Panně[8]
Fyzikální charakteristiky
Poloměr	60 000[8] ly
Absolutní magnituda (V)	-22[8]
Označení v katalozích
Messierův katalog	M 87
New General Catalogue	NGC 4486
IRAS	IRAS F12282+1240 a IRAS 12282+1240
Uppsala General Catalogue	UGC 7654
Principal Galaxies Catalogue	PGC 41361
Atlas of Peculiar Galaxies	APG 152
Jiná označení	M 87, NGC 4486, Virgo A, UGC 7654, PGC 41361, VCC 1316, 3C 274,[1] Arp 152,[9] Virgo X-1[10]
(V) – měření provedena ve viditelném světle
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messier 87 (také M87, NGC 4486 nebo Virgo A) je jasná masivní eliptická galaxie v souhvězdí Panny. Patří mezi nejhmotnější galaxie v širším okolí Mléčné dráhy a je ústředním členem Kupy galaxií v Panně.^[8] Je známá zejména díky velmi vysokému počtu kulových hvězdokup – obsahuje jich přibližně 12 000, kdežto Mléčná dráha asi 200^[11] – a také díky výtrysku plazmatu, který vychází z jejího středu a šíří se téměř rychlostí světla^[12] až do vzdálenosti přinejmenším 1 500 parseků (4 900 světelných let) od něj. Uprostřed galaxie se nachází obří černá díra, která je hlavní složkou aktivního galaktického jádra. Galaxie patří mezi nejjasnější zdroje rádiových vln na obloze a silně září i v dalších oblastech elektromagnetického spektra. Je oblíbeným předmětem pozorování amatérských i profesionálních astronomů.

Francouzský astronom Charles Messier tuto galaxii objevil 18. března 1781^[8] a jako mlhavý objekt ji zapsal do svého katalogu, který měl hledače komet upozornit na objekty jiné než kometární podstaty. M87 je od Země vzdálená kolem 54 milionů světelných let^[13] a v oblasti viditelného světla je to po galaxii Messier 49 druhá nejjasnější galaxie v souhvězdí Panny.^[11] V těsné blízkosti galaxie se nachází několik jejích satelitních galaxií.^[8] Na rozdíl od plochých spirálních galaxií, které mohou mít výrazné prachové pásy, má M87 jednotvárný eliptický tvar, který je příznačný pro většinu obřích eliptických galaxií a jehož jas klesá s rostoucí vzdáleností od jádra, protože roste i vzdálenost mezi hvězdami. Hvězdy jsou v této galaxii rozloženy podle kulové souměrnosti a tvoří asi šestinu její celkové hmotnosti. Okrajové části galaxie dosahují vzdálenosti až 150 kiloparseků (490 tisíc světelných let) od jádra a v této vzdálenosti náhle končí, pravděpodobně působením jiné nedaleké galaxie. Její mezihvězdné prostředí obsahuje rozptýlený plyn obohacený prvky, které pocházejí z hvězd v pozdních fázích vývoje.