Metro v Bruselu

Metro v Bruselu
Logo bruselského metra
Logo bruselského metra
Základní informace
Délka sítě39,9 km
Počet linek4
Počet stanic59 (69 včetně premetra)
Datum otevření20. září 1976
Parametry
Typ metraklasické metro navázané na
podpovrchové tramvaje
Rozchod koleje1 435 mm
Vozy a zázemí
Nasazené typy vozůvlaky U4 (složené ze 4 vozů)
vlaky U5 (složené z 5 vozů)
vlaky Boa (složené z 6 vozů)
Počet vozů66
Depa2
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metro v Bruselu (francouzsky Métro de Bruxelles, nizozemsky Brusselse metro) tvoří důležitou součást městské dopravy belgické metropole Bruselu. Skládá se ze čtyř linek (1, 2, 5 a 6) s některými společným úseky. Linky 1 a 5 mají společné úseky v délce asi 6 km, linky 2 a 6 v délce asi 10,4 km. Síť metra zahrnuje 59 stanic a její celková délka je přibližně 39,9 km, z toho podzemní část tvoří 37,5 km.[1]

Na síť metra v Bruselu navazují dvě trasy podpovrchových tramvají (francouzsky prémétro), které byly konstruovány tak, aby je v budoucnu bylo možné upravit pro provoz klasického metra. Je na nich provozováno deset tramvajových linek (3, 4, 7, 25, 31, 32, 51, 55, 82, 83). Premetro má 15 stanic, z toho je 5 stanic společných s metrem. Celkem tedy systém metra i premetra má dohromady 69 stanic.[1] Premetro má sice menší interval mezi spoji, ale na druhé straně jeho vozy mají nižší obsaditelnost a celkově i menší přepravní kapacitu. Rozdíl je i v nástupištích, kdy do vozů metra se nastupuje v jedné rovině ve výšce 1,5 m nad temenem kolejnice, zatímco do tramvají premetra je nástup jen 0,5 m nad temenem kolejnice.[2]

Provozovatelem bruselského metra je společnost STIB/MIVB. Tato společnost zajišťuje rovněž tramvajovou a autobusovou dopravu ve městě.

  1. a b MIVB/STIB. Activity report 2011, Figures & statistics [online]. Brusel: MIVB/STIB [cit. 2013-12-03]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. KŘIVÁNEK, Josef; ŠMÍD, Zbyněk; VÍTEK, Jaromír. Všechna metra světa. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1986. 208 s. Kapitola Podzemní dráhy v západní Evropě, s. 34–35. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy