Motion capture

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Motion capture (zkracováno na MoCap nebo mocap, česky „snímání pohybu“) je termín, kterým se označuje proces nahrávání pohybu skutečného objektu a jeho převedení na digitální model. Využívá se zejména v zábavním průmyslu, tj. počítačových hrách, filmu, reklamě, pro medicínské a sportovní účely (analýza pohybu, hodnocení vývoje rehabilitace pacientů s těžkým poškozením nervového nebo motorického ústrojí), v zoologii (analýza pohybu různých zvířat a její vývoj se stářím jednotlivce), dále ve vojenství, trenažérech a také pro vyhodnocování funkčnosti designu různých výrobků (např. interiéru automobilů).

Nahrávat se dá obecně pohyb jakéhokoli předmětu, ať pevného (rigid body), např. cihly, kuličky nebo dokonce bublinky v kapalině, tak měkkého, ohebného (soft body), tedy obvykle člověka, ale také psa, koně, klokana aj. Cílem je získat pro každou jednotlivou část těla dostatek dat, aby bylo možno co nejlépe zrekonstruovat translaci a rotaci kořene daného elementu v prostoru a následně rotaci všech podřízených elementů vůči kořenovému. Pro člověka to typicky znamená zjistit pohyb pánve v prostoru (neboť těžiště těla je zhruba v této oblasti) a dále relativní ohyb všech na sebe navazujících částí těla, tedy např. pro nohu se postupuje v hierarchii pánev → stehno → lýtko → chodidlo.

Vzhledem k tomu, že největší využití v počítačových hrách i filmu mají digitální modely lidí, je těžiště MoCapu právě v nahrávání různých pohybů hraných herci. Moderní technologie umožňují nahrát pohyb mnoha lidí naráz včetně jejich mimiky obličeje, a to nejen ve speciálním studiu, ale i přímo v exteriérech na místě natáčení; obličej se ale obecně nahrává odděleně od pohybu těla pomocí speciální kamery umístěné před obličejem herce a prsty rukou jsou zatím spíše neřešitelný problém, protože datové rukavice, které by pohyb nahrály, nejsou dost přesné a jiné cesty nedávají také o mnoho lepší výsledky.

MoCap je jedna z fází hlavního natáčení filmů, nejde o část postprodukce. V MoCap nahrávání totiž má pokud možno hrát buď herec sám, nebo jeho filmový dublér (stunt double) – bývá tedy zvykem MoCap zařadit na konec natáčení, kdy jsou herci a dubléři stále k dispozici. U trikově náročných filmů, jako např. Avatar nebo Pán prstenů, je MoCap klíčovou součástí natáčení celého filmu. Právě role Gluma ve filmu Pán prstenů byla asi první opravdu známou kompletně digitální postavou vytvořenou pomocí MoCapu, dále následovala už dlouhá řada rolí. Dalším významným milníkem je film Podivuhodný příběh Benjamina Buttona, kde v celém filmu byla v postprodukci nahrazena hlava herce digitálním modelem tak detailním, že už nebylo znatelné, že jde o digitální maketu.