Nikolaj Krylenko

Nikolaj Vasiljevič Krylenko
Stranická příslušnost
Členství	Komunistická strana Sovětského svazu Ruská sociálně demokratická dělnická strana
Narození	2.jul. / 14. května 1885greg. Bechtějevo
Úmrtí	29. července 1938 (ve věku 53 let) Moskva
Místo pohřbení	popraviště a hřbitov Kommunarka
Choť	Jelena Fjodorovna Rozmirovičová
Příbuzní	Jelena Vasiljevna Krylenková (sestra)
Alma mater	Petrohradská státní univerzita Právnická fakulta Imperátorské charkovské univerzity
Profese	advokát, revolucionář, politik, organizátor šachů, voják a horolezec
Ocenění	Leninův řád Řád rudého praporu
Commons	Nikolai Krylenko
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nikolaj Vasiljevič Krylenko (Никола́й Васи́льевич Крыле́нко; 14. května 1885 Bechtějevo – 29. července 1938 Moskva) byl sovětský voják, právník a politik, jeden ze starých bolševiků, kteří se podíleli na komunistickém teroru raných let sovětského režimu a které pak zlikvidovaly stalinské čistky. Krátkou dobu působil v čele vznikající Rudé armády, pro bojové neúspěchy byl však nahrazen profesionálními vojáky. Pak působil na různých postech v sovětském právním systému a stal se lidovým komisařem spravedlnosti a generálním prokurátorem Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Byl také sportovním funkcionářem a jeho organizační dílo stojí za úspěchy sovětského šachu od dvacátých let až do konce sovětského režimu.

Krylenko byl představitelem teorie socialistické zákonnosti a názoru, že udílení trestů by mělo být vedeno spíše politickými úvahami než vinou nebo nevinou podle litery zákona. Pracoval na návrhu sovětského trestního zákoníku, což vedlo ke sporu s Andrejem Vyšinským. V roli prokurátora byl Krylenko aktivním účastníkem divadelních procesů a politických represí ve dvacátých letech a začátkem třicátých let, například procesu proti ruskému katolickému kléru v čele s arcibiskupem Janem Cieplakem. Během velké čistky byl v lednu 1938 Krylenko kritizován pro údajně nedostatečnou služební horlivost, odstaven z funkcí a po několika dnech zatčen. Po výslechu a mučení NKVD se přiznal k rozsáhlému zapojení do sabotáží a protisovětské agitace. Byl odsouzen k trestu smrti vojenským kolegiem sovětského nejvyššího soudu v procesu trvajícím 20 minut a popraven ihned poté.