Back اسم تتويج Arabic Nome de Nesut-Bity AST Taxt-tac adı Azerbaijani Anv Nesout-biti Breton Nom de Nesut-Bity Catalan Thronname German Prenomen (Ancient Egypt) English Nisut-bitej Esperanto Nombre de Nesut-Bity Spanish Tronu izena Basque
| Způsoby užití titulu Nisut-bitej varianty hieroglyfického zápisu | ||||
|---|---|---|---|---|
nisut-bitej – „patřící rákosu a včele“ | ||||
nisut – „král Horního Egypta“ | ||||
bitej – „král Dolního Egypta“ | ||||
nisut – „král“ |
Jméno (resp. titul) nisut-bitej, v egyptologii zpravidla označované jako tzv. trůnní jméno nebo prenomen, je součást královské titulatury ve starověkém Egyptě. V její úplné podobě složené z pěti jmen bylo uváděno jako čtvrté v pořadí a zapisováno do první ze dvou královských kartuší. Poprvé se objevuje za vlády panovníka Dena[1][2] (podle některých badatelů až za jeho nástupce Adžiba[3]) v době 1. dynastie. Od doby Střední říše vždy obsahovalo jméno slunečního boha Rea.[4]
Na rozdíl od současné doby, kdy egyptologové krále označují posledním z jejich jmen, tj. zpravidla jménem syn Reův, uváděli Egypťané své panovníky pod jménem nisut bitej, jímž byli známi svým poddaným. Je proto pravděpodobné, že sami tuto součást královské titulatury pokládali za nejdůležitější. Jan Assmann upozorňuje na to, že trůnní jména „tradičně obsahovala výpověď o slunečním bohu Reovi, a představovala tak něco jako zásadu, které se měl král držet a která měla období jeho vlády zajistit požehnání slunečního boha.“[5] Celá královská titulatura (a zejména jméno nisut-bitej) tedy nastiňovala politický program vlády.
- ↑ VERNER, Miroslav. Pyramidy: tajemství minulosti. Praha: Academia, 1997. 407 s. ISBN 80-200-0583-8. S. 20.
- ↑ WILKINSON, Toby H. A. Lidé starého Egypta. Překlad Hana Navrátilová a Renata Landgráfová. Praha: Mladá fronta, 2008. 336 s. ISBN 978-80-204-1819-7. S. 21.
- ↑ SHAW, Ian. Úvod: chronologické členění a proměny hmotné kultury v Egyptě. In: SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Praha: BB/art, 2003. ISBN 80-7257-975-4. Kapitola 1, s. 25.
- ↑ HORNUNG, Erik. Faraon. In: DONADONI, Sergio. Egyptský člověk a jeho svět. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-813-4. Kapitola 10, s. 253.
- ↑ ASSMANN, Jan. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Překlad Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš. Praha: Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 81.