Noemova archa

Noemova archa. Freska v kostele Saint-Savin (Vienne), kolem 1100
Potopa světa, Michelangelova freska v Sixtinské kapli (1508–1509)
Archa v ilustraci od Edwarda Hickse (1846)

Noemova archa (hebrejsky: תיבת נח‎, tevat Noach; arabsky: سفينة نوح‎, safínat Núh) je obrovské plavidlo, zmiňované ve vyprávěních abrahámovských náboženství o potopě světa – v bibli[1] a v koránu.[2] V řecké mytologii se vyskytuje podobné plavidlo a zmínka o potopě v bájích o Deukaliónovi a Pyrrze.

Biblická kniha Genesis připisuje stavbu archy Noemovi, který tak učinil na Boží příkaz, aby se spolu s dalšími sedmi lidmi a zástupci zvířat zachránil před potopou, která měla zničit zkažený svět.

Příběh se stal předmětem rozsáhlých rozpracování v judaismu, křesťanství a islámu od řešení praktických problémů (osvětlení interiéru), k teologickým interpretacím (archa jako symbol církve zachraňující lidstvo). Objevy geologů, archeologů a biblistů vedly většinu vědců a mnoho křesťanů k opuštění doslovného výkladu příběhu o arše,[zdroj?] avšak stále existují skupiny, které si za ním stojí a snaží se jej hájit. Někteří také prohledávají okolí hory Ararat, kde měl podle biblického vyprávění Noe s archou nakonec přistát.

  1. Gn 6, 14 – 8, 19 (Kral, ČEP)
  2. Korán, súry 11 a 71

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy