Apoštol Pavel | |
---|---|
Apoštol pohanů; Apoštol národů | |
Narození | o datu nepanuje shoda dle Skutků v městě Tarsus |
Úmrtí | asi 67 Řím |
Příčina úmrtí | poprava stětím |
Svátek | 29. červen, 18. červenec; 21. únor; 25. leden (obrácení); 16. duben (přenesení hlavy); 6. červenec (první příchod do Říma); 1. září (znovunabytí zraku) |
Období | raná Římská říše |
Místo pohřbení | Řím |
Místo působení | Tarsus Efez Milét Korint Athény Veria Týros Caesarea Maritima Kaloi Limenes Akko Myra Sidón Syrakusy Soluň Alexandria Troas Antiochie Salamis Damašek Jeruzalém Filippoi Pafos Konya Antiochie Pisidská Derbe Lystra Řím |
Státní občanství | starověký Řím |
Vyznání | Farizeové a křesťanství |
Úřady | Apoštol |
Uctíván církvemi | všechny křesťanské církve s kultem svatých |
Významné zasvěcené kostely | Bazilika svatého Pavla Za hradbami v Římě a další |
Atributy | kniha, meč, tři prameny |
Patronem | katolického tisku; dělnic; teologů a duchovních správců; města Londýna; tkalců; proti ušním nemocem; proti křečím; proti hadímu uštknutí; proti strachu; za déšť; za plodnost polí |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Svatý Pavel z Tarsu či apoštol Pavel (hebrejsky שָׁאוּל מִטַּרְסוֹס – Ša’ul mi-Tarsos; česky také Saul či Šavel) je jedna z nejdůležitějších biblických postav, o jejíchž osudech vypráví Nový zákon. Je řazen mezi apoštoly, přestože mezi původních dvanáct nepatřil a s Ježíšem se osobně nesetkal, kromě zázraku obrácení na cestě do Damašku. Jeho zásluhou se křesťanství začalo šířit mezi pohany a stalo se světovým náboženstvím. Proto je často považován za faktického zakladatele křesťanství.[1] Podle tradice je autorem 14 listů Nového zákona, z nichž 7 se mu připisuje i dnes.