Pseudouridin

pseudouridin
Obecné
Sumární vzorecC₉H₁₂N₂O₆
Identifikace
Registrační číslo CAS1445-07-4
Vlastnosti
Molární hmotnost244,069 536 Da
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pseudouridin (Ψ, systematicky 5-β-D-ribofuranosyluracil či 5-ribosyluracil) je nukleosid tvořený ribózou a uracilem, jenž je připojen na ribózu C-glykosidickou vazbou. Jedná se o izomer uridinu, od něhož se liší konkrétní pozicí cyklu, jímž je uracil k ribóze připojen (u uridinu je to 1' dusík, u pseudouridinu 5' uhlík uracilu).

Jedná se o vzácnější nukleosid, který však je součástí například molekul transferové RNA (tRNA, zejména v T-raménku) i v ribozomální RNA (rRNA) a v malé jaderné RNA (snRNA).[1] Pokud se vyskytuje v antikodonu, pak páruje s adeninem. Pseudouridin vzniká z uridinu až po transkripci, tedy modifikací existující RNA, a to pomocí pseudouridinsyntáz.[2] K celé řadě úprav dochází v jadérku a na řízení celého procesu mají zásadní roli malé molekuly jadérkové RNA (snoRNA).[1] Při modifikaci rRNA v jadérku je uridin určený k modifikaci rozpoznán malou jadérkovou RNA třídy H/ACA box, která se přesně váže v bezprostřední blízkosti nukleotidu určeného k modifikaci, ale samotný uridin vystavuje k úpravě enzymem pseudouridin syntázou.[3] Mutace jedné z těchto syntáz může vyústit až v onemocnění dyskeratosis congenita,[2] jiné zase v myopatické a anemické onemocnění MLASA,[4] takže je zřejmé, že pseudouridin v různých RNA plní závažné role. Po degradaci RNA se uvolňuje volný pseudouridin a protože neexistuje enzym, jenž by ho rozložil, je vylučován v intaktním stavu močí.[5]

Syntéza pseudouridinu z uridinu
  1. a b RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2. 
  2. a b Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1. 
  3. CHARETTE, M.; GRAY, MW. Pseudouridine in RNA: what, where, how, and why.. IUBMB Life. May 2000, roč. 49, čís. 5, s. 341–51. DOI 10.1080/152165400410182. PMID 10902565. 
  4. PATTON, J. R.; BYKHOVSKAYA, Y.; MENGESHA, E., et al. Mitochondrial myopathy and sideroblastic anemia (MLASA): missense mutation in the pseudouridine synthase 1 (PUS1) gene is associated with the loss of tRNA pseudouridylation. J Biol Chem.. 2005, roč. 280, čís. 20, s. 19 823 – 19 828. Dostupné online. ISSN 0021-9258. 
  5. MURRAY, Robert K., Daryl K. Granner, Peter A. Mayes, Victor W. Rodwell. Harper's Illustrated Biochemistry. [s.l.]: Lange Medical Books/McGraw-Hill; Medical Publishing Division, 2003. ISBN 0-07-138901-6. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by razib.in