Back Rafael Nadal Afrikaans Rafael Nadal AN رافاييل نادال Arabic رافاييل ناضال ARY رافاييل نادال ARZ ৰাফেল নাডাল Assamese Rafael Nadal AST Rafael Nadal Azerbaijani رافائل نادال AZB Рафаэль Надаль Bashkir
| Rafael Nadal | |
|---|---|
 Rafael Nadal na French Open 2011 | |
| Přezdívka | Rafa, antukový král |
| Stát |  Španělsko |
| Datum narození | 3. června 1986 (38 let) |
| Místo narození | Manacor, Mallorca, Španělsko |
| Bydliště | Manacor, Mallorca, Španělsko |
| Výška | 185 cm |
| Hmotnost | 85 kg |
| Profesionál od | 2001 |
| Držení rakety | levou rukou, bekhend obouruč (rozený pravák) |
| Výdělek | 134 946 100 USD (3. v historickém žebříčku) |
| Tenisová raketa | Babolat Pure Aero Play |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 1080–227 |
| Tituly | 92 ATP (4. v otevřené éře) 22 grandslamů (2. v historii) |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (18. srpna 2008) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2009, 2022) |
| French Open | vítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018, 2019, 2020, 2022) |
| Wimbledon | vítěz (2008, 2010) |
| US Open | vítěz (2010, 2013, 2017, 2019) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Turnaj mistrů | finále (2010, 2013) |
| Olympijské hry |  zlato (2008) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 142–77 |
| Tituly | 11 ATP |
| Nejvyšší umístění | 26. místo (8. srpna 2005) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 3. kolo (2004, 2005) |
| Wimbledon | 2. kolo (2005) |
| US Open | semifinále (2004) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Olympijské hry | zlato (2016) |
| Týmové soutěže | |
| Davis Cup | vítěz (2004, 2008, 2009, 2011, 2019) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 29. července 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
Rafael Nadal na LOH 2016 | ||
 Tenis na LOH
| ||
| zlato | Peking 2008 | dvouhra mužů |
| zlato | Rio de Janeiro 2016 | čtyřhra mužů |
Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je španělský profesionální tenista, nejlepší antukář mužské historie[1] a jediný hráč se čtrnácti tituly z dvouhry jednoho grandslamu, které vybojoval na Roland-Garros.[1] S dvaceti dvěma grandslamy figuruje na druhém místě mužských historických statistik, se ztrátou dvou vítězství na Djokoviće. Vyjma French Open čtyřikrát vyhrál US Open, dvakrát Wimbledon a dvakrát Australian Open. Na Letních olympijských hrách 2008 v Pekingu se stal olympijským vítězem ve dvouhře. Ze čtyřhry Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru si odvezl zlatou medaili v páru s Marcem Lópezem.
V letech 2008–2020 byl opakovaně světovou jedničkou ve dvouhře,[2] kterou se poprvé stal jako historicky 24. v pořadí. V osmi obdobích na čele strávil 209 týdnů. Pětkrát sezónu zakončil na prvním místě, v roce 2019 jako nejstarší konečná jednička vůbec, rekord překonaný v další sezóně Djokovićem.[3][4] Do první světové desítky vstoupil jako 18letý během dubna 2005 a bez přerušení v ní setrval 912 týdnů do druhé poloviny března 2023, tedy při jejím opuštění ve 36 letech téměř polovinu života (17 let, 10 měsíců a 23 dní). Vytvořil tak mužský rekord, jímž překonal 788 týdnů Connorse a zaostal jen za 1000 týdny Navrátilové.[5][6]
Se ziskem 36 singlových titulů je druhý v sérii Masters za Djokovićem a s 22 trofejemi mu také patří druhá příčka v kategorii ATP 500 za Federerem.[7] Pro své výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“.[8][9] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[10] který překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Celkově vyhrál rekordních 63 antukových turnajů. Stal se také prvním hráčem otevřené éry se čtrnácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na French Open. Dvanáctkrát ovládl Barcelona Open, jedenáctkrát Monte-Carlo Masters[11] a desetkrát Rome Masters.
Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.
V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće. Jedná se o jedinou trofej z velkých turnajů, kterou nevyhrál.
V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990.[12] Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires.[13] Vítězný boj o titul na Barcelona Open 2021 proti Tsitsipasovi znamenal časem 3 hodiny a 38 minut nejdelší finále na túře ATP od začátku počítání statistik v roce 1991, v zápasech na dvě vítězné sady.[14]
V letech 2008, 2010, 2013, 2017 a 2019 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Tím se stal prvním takovým hráčem v pěti nenavazujících sezónách.[4] V období 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. V sezóně 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[15] Od roku 2005 je členem trenérského týmu Francisco Roig a od sezóny 2022 rovněž Marc López.[16]
- ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenétennis2020není určen žádný text - ↑ Jan Vojkůvka. Bez ohledu na výsledek. Fantazie, neskrývá Nadal radost z návratu do čela žebříčku [online]. Tenisovýsvět.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>; citaci označenéend-2019není určen žádný text - ↑ Rafael Nadal’s 18-year top 10 record will end after Indian Wells reveal. Fox Sports [online]. 2023-03-02 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KRISHNA, Gautham. "Martina Navratilova has that record and not Nadal" - Tennis fans annoyed with Spaniard's top-10 record not compared to WTA stars. Sportskeeda.com [online]. 2023-03-04 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online.
- ↑ HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-8-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010].
- ↑ PERROTTA, Tom. Nadal Appearing Unbeatable on Clay. Tennis magazine. New York Sun, 28-04-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010].
- ↑ ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo [online]. MONTE-CARLO ROLEX MASTERS, 2010-04-18 [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-04-21. (anglicky)
- ↑ CHRISTOPHER CLAREY. Nadal’s Reign in Monte Carlo Continues [online]. The New York Times, 2011-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Rafael Nadal Saves M.P., Beats Stefanos Tsitsipas For 12th Barcelona Title [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-2 [cit. 2021-04-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online.
- ↑ SANFORD, Jordaan. Marc Lopez joins Rafael Nadal's coaching team. Tennis.com [online]. 2021-12-11 [cit. 2022-01-17]. Dostupné online. (anglicky)