Samuraj (侍, さむらい, Samurai) byl dědičný vojenský šlechtický titul[1][2][3], rovněž byl středověkým japonským bojovníkem, známý především svou oddaností.
Samurajové byli bojovníci sloužící císaři nebo svému pánu. K samurajům patřilo necelých 10 % obyvatel Japonska. Společenská třída samurajů existovala od 12. století a zanikla v období reforem Meidži na konci 19. století.
Samurajové se řídili morálním kodexem bušidó (武士道, Cesta válečníka), který se objevil v období válčících států a měl vliv i na japonskou císařskou armádu během druhé světové války. Největší hanbou pro samuraje bylo upadnout do zajetí a mezi samurajský zvyk patřilo uřezávání a sbírání hlav padlých nepřátel, které sloužily jako ukázka samurajovy udatnosti v boji.
Samostatnou větví Samurajů jsou róninové, což jsou samurajové, kteří přišli o svého pána, anebo ztratili jeho přízeň (například porušením kodexu bušidó).
Z bojového umění samurajů dodnes přetrvalo mnoho škol těchto umění, např. kendžucu či jeho sportovní varianta kendó (剣道), džúdžucu (柔術), kjúdó (弓道) aj.
Samurajové ovládali také čajový obřad (茶の湯, čanoju), uspořádání květin ikebana či skládání básní.
Filmový hold složil samurajům japonský režisér Akira Kurosawa, a to především svým nejslavnějším filmem Sedm samurajů. Dalším známým snímkem o samurajích je film Edwarda Zwicka Poslední samuraj z roku 2003 s Tomem Cruisem v hlavní roli.