Sarajevo

Sarajevo
Сарајево
Odshora: sarajevské panorama, Sebilj, Katedrála Srdce Ježíšova, Katedrála Narození Panny Marie, Hotel Holiday Inn a Dvojčata UNITIC, radnice, sarajevská lanovka
Sarajevo – znak
znak
Sarajevo – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška500[1] m n. m.
Časové pásmostředoevropský čas
StátBosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
EntitaFederace Bosny a Hercegoviny
KantonSarajevo
Administrativní dělení4 obvody (općiny/opštiny)
Sarajevo
Sarajevo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha141,5 km²
Počet obyvatel275 524 (2013[2])
Hustota zalidnění1947 obyv./km²
Etnické složeníBosňáci, Chorvati, Srbové
Náboženské složenísunnitský islám, římskokatolické křesťanství, pravoslavné křesťanství
Správa
StarostaBenjamina Londrc (od 2021)
Vznik1462
Oficiální webwww.sarajevo.ba
Telefonní předvolba(+387) 33
PSČ71 000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sarajevo (cyrilicí Сарајево) je hlavní a největší město Bosny a Hercegoviny, v jehož hranicích na ploše 141,5 km² žije 275 524 obyvatel.[3][4]Sarajevské metropolitní oblasti, zahrnující kanton Sarajevo, Východní Sarajevo a okolní obce, žije přes půl milionu obyvatel. Sarajevo se nachází v Bosně v tzv. velké Sarajevské kotlině, je obklopeno Dinárskými horami a leží podél řeky Miljacky v srdci Balkánu, regionu jižní Evropy. Zároveň je hlavním městem Federace Bosny a Hercegoviny.

Sarajevo je politickým, finančním, společenským a kulturním centrem Bosny a Hercegoviny a významným centrem kultury na Balkáně s celoregionálním vlivem v oblasti zábavy, médií, módy a umění.[5][6] Vzhledem k dlouhé historii náboženské a kulturní rozmanitosti se Sarajevu někdy říká „Jeruzalém Evropy“[7] nebo „Jeruzalém Balkánu“.[8] Je jedním z mála velkých evropských měst, kde se v jedné čtvrti nachází mešita, katolický kostel, pravoslavný kostel i synagoga.[9]

Ačkoli osídlení oblasti sahá až do pravěku, moderní město vzniklo jako osmanská pevnost v 15. století.[10] Sarajevo během své historie několikrát přitáhlo mezinárodní pozornost. V roce 1885 se Sarajevo stalo prvním městem v Evropě a po San Francisku druhým městem na světě, kde byla zavedena celodenní síť elektrických tramvají.[11] V roce 1914 se stalo místem atentátu na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, který spáchal aktivista místní Mladé Bosny Gavrilo Princip a který odstartoval první světovou válku, jež zároveň ukončila rakousko-uherskou nadvládu v Bosně a vedla ke vzniku Království Jugoslávie. Později, po druhé světové válce, vedlo vytvoření Socialistické republiky Bosna a Hercegovina v rámci Socialistické federativní republiky Jugoslávie k masivnímu rozvoji Sarajeva, tehdejšího hlavního města republiky, který vyvrcholil uspořádáním zimních olympijských her v roce 1984, jež znamenaly pro město období prosperity. Po vypuknutí jugoslávských válek ale město během bosenské války a rozpadu Jugoslávie trpělo 1425 dní od dubna 1992 do února 1996 nejdelším obléháním hlavního města v dějinách moderních válek.[12]

Sarajevo prochází poválečnou rekonstrukcí a je nejrychleji rostoucím městem v Bosně a Hercegovině.[13] Série cestovních průvodců Lonely Planet označila Sarajevo za 43. nejlepší město na světě[14] a v prosinci 2009 ho zařadila mezi deset nejlepších měst, která stojí za to navštívit v roce 2010.[15] V roce 2011 bylo Sarajevo nominováno na Evropské hlavní město kultury pro rok 2014 a v roce 2019 hostilo Evropský olympijský festival mládeže.[16][17] V říjnu 2019 bylo Sarajevo jmenováno kreativním městem UNESCO za to, že kulturu staví do centra svých rozvojových strategií,[18][19] a město je jedním z osmnácti tzv. světových Měst filmu.

  1. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené O-Sarajevu není určen žádný text
  2. https://www.sarajevo.ba/bs/article/5822/stanovnistvo
  3. TOE, Rodolfo. Census Results Highlight Impact of Bosnian War. Balkan Transitional Justice. Balkan Investigative Reporting Network, 1 July 2016. Dostupné online [cit. 14 October 2017]. 
  4. Census of Population, Households and Dwellings in Bosnia and Herzegovina: Final Results [online]. Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, 2013 [cit. 2021-07-28]. Dostupné online. 
  5. Sarajevo: The economic, administrative, cultural and educational center of Bosnia and Herzegovina [online]. Mediterranea News, 12 May 2011 [cit. 2022-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-24. 
  6. daenet d.o.o. Sarajevo Official Web Site : Economy [online]. Sarajevo.ba [cit. 2022-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 1 April 2012. 
  7. Stilinovic, Josip (3 January 2002). "In Europe's Jerusalem", Catholic World News. The city's principal mosques are the Gazi Husrev-Bey's Mosque, or Begova Džamija (1530), and the Mosque of Ali Pasha (1560–61). Retrieved on 5 August 2006.
  8. BENBASSA, Esther; ATTIAS, Jean-Christophe. The Jews and their Future: A Conversation on Judaism and Jewish Identities. London: Zed Books, 2004. Dostupné online. ISBN 978-1-84277-391-8. S. 27. 
  9. MALCOLM, Noel. Bosnia: A Short History [Paperback]. London: NYU Press, 1996. ISBN 978-0-8147-5561-7. S. 107, 364. 
  10. Valerijan, Žujo; Imamović, Mustafa; Ćurovac, Muhamed. Sarajevo.
  11. Lonely Planet: Best Cities in the World. [s.l.]: Lonely Planet, 2006. Dostupné online. ISBN 978-1-74104-731-8. 
  12. CONNELLY, Charlie. The New Siege of Sarajevo. The Times. UK: 8 October 2005. Dostupné online [cit. 10 May 2010]. 
  13. Kelley, Steve. "Rising Sarajevo finds hope again", The Seattle Times. Retrieved on 19 August 2006.
  14. Lonely Planet (March 2006). The Cities Book: A Journey Through The Best Cities in the World, Lonely Planet Publications, ISBN 1-74104-731-5.
  15. Lonely Planet's Top 10 Cities 2010 | Lonely Planet's Top 10 Cities 2010 [online]. News.com.au [cit. 2010-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 October 2010. 
  16. Nomination of Sarajevo for European Capital of Culture 2014 [online]. BH-News.com [cit. 2011-09-15]. Dostupné online. 
  17. Sarajevo: With Sarajevo as Europe's Capital of Culture 2014 we could send an... – 12/05/2011 – EPP Group [online]. Group of the European People's Party (Christian Democrats) in the European Parliament [cit. 2011-09-15]. Dostupné online. 
  18. UNESCO celebrates World Cities Day designating 66 new Creative Cities [online]. 30 October 2019. Dostupné online. 
  19. UNESCO designates 66 new Creative Cities | Creative Cities Network [online]. Dostupné online. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by razib.in